Mgr. Zdeněk Chmela, Šárka Hořická
Fakulta
bezpečnostně právní
Katedra
bezpečnostních služeb
Soukromé bezpečnostní služby a etické kodexy
Současná
situace ve společnosti je charakterizována honbou za ziskem, výkonností a
tradiční společenské hodnoty jako čest, dobré jméno a morálka jsou zcela
odsunuty na periferii, jako něco nepotřebného, zbytečně brzdící rozvoj a to jak
člověka, tak firmy. Úspěch, peníze a moc se staly jakýmsi zlatým byznysem,
kterému lze obětovat prakticky cokoliv a jakékoliv, může být tímto jednáním
omluveno. Tento ryze utilitaristický přístup se projevuje ve všech oborech
lidské činnosti, nalezneme ho nejen v pracovním prostředí, ale bohužel
často i v mezilidských vztazích, rodinných apod.
Podíváme-li
se na tento problém z dlouhodobějšího hlediska, zjistíme, že jde o
začarovaný kruh. Člověk se v práci chová zcela účelově a bez ohledu na
druhé a pak tento návyk přenáší do prostředí, které mu má skýtat oporu, ale to
reaguje na takové jednání shodným způsobem a dochází tak k frustraci. V mnoha
případech se to snaží kompenzovat v zaměstnání a být ještě úspěšnější a
bezohlednější. Postupné narůstání tohoto napětí může vést nejen
k neetickému jednání k zákazníkovi a kolegům, ale dokonce i chování,
které je zcela v rozporu s právním řádem. Zaměstnavatelé mají
samozřejmě zájem na tom, aby jejich zaměstnanci dodržovali zákony a určitá
pravidla, nejen z obav před možnými veřejnoprávními sankcemi, ale
v dnešní době stále častěji se objevujícími soukromoprávními žalobami, kde
hrozí za různá porušování nebo ohrožování práv na ochranu osobnosti značné
finanční sankce. Bez ohledu na rozhodnutí soudu znamená pro firmu již samotné
projednávání těchto problémů a jejich medializace značnou ztrátu prestiže,
důvěryhodnosti na trhu a léta pracně budovaného dobrého jména. Taková škoda je
často již nenahraditelná, a proto se mnohé firmy snaží těmto situacím
předcházet různými způsoby. Jedním z nich je i stanovení firemního kodexu
a tak stanovení jakýsi nadstandard pro správný a právně i mravně nenapadnutelný
postup při výkonu jejich činnosti.
V souvislosti s nastupující
ekonomickou krizí bude docházet k velkým problémům v mezilidských
vztazích, lidé se budou bát o práci, budou stresovaní což jen malý krůček k nemorálnímu chování.
Problematika etiky, morálky a právní normy
při uplatňování v pracovním životě sehrávají významnou úlohu. Mravní a
právní normy sice plní obdobné základní funkce regulativní, výchovnou,
hodnotící, imperativní a komunikační, ale zásadně se od sebe liší prostředky,
kterými dosahují svých cílů. Právo dosahuje svých cílů objektivizací,
formalizací a institucionálním působením neboli donucením. K základním
prostředkům morálky patří subjektivizace, neformálnost a neinstitucionální
působení. Morálka se týká vnitřního přesvědčení člověka a právo vnějšího
přinucení.[1]
Vztah soukromých bezpečnostních služeb k veřejnosti
Veřejnost dnes chápe existenci soukromých
bezpečnostních služeb jako potřebné doplnění systému ochrany bezpečnosti a
pořádku v České republice. Veřejné mínění, ale i objektivní náročnost
tohoto povolání vyžadují, aby do těchto služeb byli přijímáni občané
s obdobnými požadavky na morálku a kvalifikaci jako např. k policii.
Občané od pracovníků soukromých bezpečnostních agentur očekávají, schopnost
logického úsudku, určitou výši intelektu, zvládnutí a správnou aplikaci
právních norem, všestrannou bezúhonnost a zejména dobré komunikační schopnosti
a slušné a vstřícné chování. Proto i občané požadují tolik potřebná zákonná
opatření, která by přesně vymezovala pravidla této činnosti, zejména o přesném
stanovení rozsahu pravomocí zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb a
možností a forem používání prostředků pro výkon této služby. Současná právní
úprava opírající se pouze o živnostenský zákoník je oprávněně pociťována jako
nedostatečná.
Náhled do
některých etických kodexů upravující činnost soukromých bezpečnostních služeb
Etický kodex Asociace soukromých bezpečnostních služeb
České republiky
Tento materiál je určen všem subjektům
působícím v oboru ochrany majetku a osob a je závaznou normou chování pro
členy Asociace a jejich zaměstnance. Slouží rovněž jako informace pro odbornou
i laickou veřejnost o zásadách a normách, které společnosti a podnikatelé
dobrovolně přijali a hodlají je akceptovat prostřednictvím etické
samoregulace.[2]
Vztahu k zákazníkům je velmi
podstatný v tom, že členové Asociace svojí podnikatelskou činností poskytují
optimální ochranu majetku nebo osob a nikdy nezneužijí odborné neznalosti
zákazníka, poskytnou pravdivé informace, seznámí jej s možnostmi
kvalitního, komplexního a systémového přístupu k zajištění majetku a osob.
Ve svých nabídkách, projektech, výrobcích a službách nabízejí vždy dobrou
kvalitu odpovídající potřebě zákazníka a jeho možnostem. Tento
deklarovaný prvek lze hodnotit jako obzvláště naplňující etické hodnoty, ale
zároveň je ve zřejmém rozporu s běžně chápaným účelem podnikání, protože
odporuje cíli prodat co nejvíce služeb-produktů, bez ohledu na to, zda je
zákazník potřebuje či nikoli.
Jako morální a profesní zásady etického
chování zaměstnanců se uplatňuje zdvořilé jednání, korektní přístup
k zákazníkům, jeho zaměstnancům i hostům, poskytování odborných,
nezkreslených informací o bezpečnostní situaci u zákazníka a návrhy opatření
k odstranění nedostatků nebo předkládání námětů na zvýšení bezpečnosti,
zachovávání mlčenlivosti o všech skutečnostech, se kterými se seznámí u
zákazníka, a to i po skončení smluvního vztahu a nezneužívání svých odborných
znalostí a dovedností ke škodě zákazníka ani jeho zaměstnanců nebo obchodních
partnerů.
Nejsou opomenuty ani vzájemné vztahy
uvnitř firem, zaměstnavatelé se zavazují respektovat zákonná práva zaměstnanců
a dle možností firmy řešit též jejich opodstatněné požadavky, vytvářet podmínky
pro odborný a bezpečný výkon pracovní činnosti a organizovat zvyšování
odbornosti.
Jsou řešeny také vztahy mezi
bezpečnostními službami navzájem, které jsou motivovány příslušností
k profesnímu sdružení a z něho vyplývajícími společenskými zájmy,
proto v obchodní konkurenci a soutěži platí, že při hospodářské soutěži,
vyhlášených výběrových řízeních a vlastních nabídkových řízeních jsou
respektována zákonná pravidla v duchu dobrých mravů soutěže, bez možnosti
přivodit újmu jinému soutěžiteli nebo zákazníkovi.
Security Club - profesionální a
etická pravidla a jejich význam
Cílem je dobrovolné dodržování
profesionálních i etických standardů, které spolu s přísným respektováním
legislativy přispějí k růstu vážnosti a společenské prestiže bezpečnostních
agentur. Členové Security Clubu
vytvořili základní jednotná pravidla pro zabezpečování fyzické ostrahy majetku
a osob ve standardní kvalitě a ve své činnosti vždy důsledně respektují a
dodržují zákony a legislativu České republiky. Zaměstnanci členských agentur
musí splňovat minimálně tyto základní požadavky: jsou plně způsobilí k právním
úkonům, jsou bezúhonní a spolehliví a jsou odborně a zdravotně způsobilí.[3]
Občanská a morální bezúhonnost se prokazuje
čistým výpisem z rejstříku trestů, spolehlivost je zajišťována formou
čestného prohlášení nebo posudku.
Nezbytností je rovněž, v rámci
zakázky, vhodný zdravotní stav potvrzený lékařem a produktivní věk. Také je
požadováno minimálně střední odborné vzdělání, odpovídající vzhled a úspěšné
absolvování přijímacího pohovoru. Pro potřeby výkonu vybraných funkcí také
absolvování psychologického vyšetření a doporučení psychologa.
Etický kodex České komory detektivních služeb
Velmi stručně řečeno jsou v
kodexu vyzdviženy cíle této organizace, zejména se uvádí snaha o zvyšování
uznání, image a respektu své profese i profesního
sdružení a podle toho se chovat nejen ve své profesní činnosti, ale i v
soukromém životě.
Důraz je kladen na soustavné
úsilí o vysokou profesionalitu a odbornou způsobilost a její neustálé zvyšování.
Samozřejmě není opomenuta
nutnost vykonávat profesi vždy v souladu s tuzemským i mezinárodním právem a
profesní etikou.
Z konkrétních požadavků
na praktickou pracovní činnost se uvádí, že před rozhovorem s klientem i
vytěžovanými osobami se jim mají poskytnout pravdivé a relevantní informace o
sobě a své firmě a je nutné plně respektovat všechny požadavky na
profesionalitu detektivní činnosti a na zachování důvěrnosti informací.
Předcházet situacím, kdy by
při plnění úkolů docházelo ke konfliktu zájmů, být seriózní ve své činnosti a
poskytovat pouze realistická doporučení a pravdivé závěry.
Prostor je také věnován
poměrně široce pojaté loajalitě, která se požaduje ve vztahu ke své detektivní
kanceláři a přesnému dodržovat její politiky, cílů a doporučení a také ke klientům,
pro něž detektivní kancelář poskytuje služby.
Členům se také dává povinnost
prosazovat tento etický kodex ve své detektivní kanceláři, mezi členy České
komory detektivních služeb a mezi všemi, kdo tuto profesi praktikují.[4]
Tento bod shledávají zajímavým, protože vystavuje i nečleny České komory
detektivních služeb jistému tlaku a nepřímo je tak zavazuje k dodržování
určitého profesního standardu.
Morální a
profesní charta Komory podniků komerční bezpečnosti České republiky
Tento dokument obsahuje
základní etická pravidla, která jsou zmíněna v již dříve uvedených
etických kodexech, a proto se v následujícím textu uvádí pouze popis
některých specifických požadavků na jeho členy.
Za zajímavý lze považovat bod,
který ukládá členům povinnost doporučovat služby, činnosti a výrobky dalších
členů Komory klientům, kteří projeví poptávku a poskytnout na tyto členy
kontakt, zejména je-li tato poptávka mimo vlastní zájem či možnosti
doporučujících členů. Na první pohled se jeví toto ustanovení jako ryze
komerční, zajišťující zakázku jinému členovi s cílem dobré prosperity
nejen této jednotlivé firmy, ale i Komory podniků komerční bezpečnosti České
republiky jako celku. Ale lze v tom spatřovat i významný projev etického
chování, protože jeho dodržením se dotyčná firma vlastně vzdává zakázky, kterou
by nebyla schopna pro zákazníka kvalitně realizovat, a neprovádí tak klamání
zákazníka. Druhým aspektem tohoto projevu je, že zcela v rozporu
s všeobecným trendem získání maximálního zisku bez ohledu na etičnost
použitého způsobu a prostředků k jeho dosažení dochází dokonce
k předání zakázky konkurenci.
Je zde zmíněn také závazek
manažerů vést a soustavně působit na své zaměstnance, aby vůči zákazníkům
dodržovali základní etické normy, zachovávali mlčenlivost a byli dostatečně
odborně připraveni na plnění smluvních úkolů.
Charta také vyzdvihuje obecné
působení členů ve prospěch zákazníků jako článku systému prevence kriminality a
klienty v tomto smyslu upozorňovat na rizika a předávat jim poznatky a
informace. Jako samozřejmost je uvedena nutnost spolupracovat v potřebném
rozsahu s veřejnoprávními bezpečnostními službami.
Členové rovněž nesmějí
přijímat zakázky, u kterých by mohlo při provozování bezpečnostních služeb
docházet k potlačení lidských práv a svobod.
Ve vztahu k zaměstnancům je
uvedena velmi konkrétní úprava školení, před prvním nasazením zaměstnanců k
přímému výkonu služby je stanovena povinnost provést nástupní školení v rozsahu
nejméně šestnácti hodin a praktický zácvik v rozsahu nejméně jedné směny, čímž
by mělo být dosaženo znalostí nejméně na úrovni „Evropského výcvikového modulu
pro základní výcvik bezpečnostního pracovníka“. Po úspěšném ukončení zkušební
doby pak provádět další školení a přípravu nejméně v rozsahu 27 hodin za
rok.[5]
Jak se v praxi projevují následky porušování
stanovených pravidel
Soukromé bezpečnostní služby se snaží
porušování svých pravidel řešit v rámci individuální i generální prevence
nevhodného chování svých zaměstnanců. Využívají k tomu relativně širokou
škálu prostředků, které se snaží nejen trestat, ale i poučit zaměstnance
z jejich chyb.
Často se uděluje ústní napomenutí, pokud
neúmyslná nedbalost způsobí problém. Zaměstnanci pak bude poskytnuta rada a
bude mu navržen správný postup k jeho vyřešení. Správný přístup vedoucího
pracovníka je zárukou, že zaměstnanci pochopí svou chybu a v budoucnu ji
nebude opakovat. Neúmyslné chyby řadových zaměstnanců jsou obvyklým jevem,
protože pro člověka s minimálním právním vzděláním je často obtížné
orientovat se ve složité problematice řádného výkonu bezpečnostní činnosti.
Písemné napomenutí pak přichází na řadu,
je-li nutné udělit opakované napomenutí a zaměstnanci se založí do osobního
spisu.
Dočasné snížení ohodnocení v důsledku
vážných nebo opakujících se přestupků má za následek, že zaměstnanec sice není
propuštěn z práce, ale přichází pouze o osobní ohodnocení nebo o jeho část
za určené období.
Výpověď ze strany zaměstnavatele může
nastat v důsledku vážného porušení pravidel, standardů, postupů, zásad
nebo metod a také za opakované disciplinární problémy s méně vážným
charakterem.
Důvody pro okamžité propuštění mohou být
odmítnutí práce, rvačka v práci, opilost v práci nebo nástup do práce
ve stavu opilosti (i léky, narkotika jiné látky, které zpomalují reakce a
snižují ostražitost a ty, které mění normální lidské chování). Mezi těmito
důvody se objevuje i krádež, úmyslné poškození majetku klienta nebo
zaměstnavatele, neoprávněné nebo nedbalé použití střelné nebo jiné zbraně,
zlomyslné trápení spolupracovníků, zaměstnanců klienta nebo veřejnosti,
žertování nebo jiná činnost s možnými vážnými následky jako zranění nebo
poškození majetku, jiné závažné aktivity, které by omezovaly zaměstnance ve
vykonávání svěřené práce, neomluvená absence, poškození dobrého jména
zaměstnavatele u klienta nebo na veřejnosti.
Cílem autorů bylo podat
informaci, že podnikání i ve sféře soukromých bezpečnostních služeb jsou využívána
etická pravidla ve vztahu k zákazníkovi.
Použitá literatura:
Macek, P., Novák, F. Privátní
bezpečnostní služby. 1.vyd. Praha : Police history, 2005. 316s. ISBN 80-86477-23-1
Herzogová, Z. Základy filosofie a profesní etiky.1.vyd.
Praha : PA ČR, 1997. ISBN 80-85981-42-4
Brabec, F., Látal, I., Musil, R., Urban, M., Vejlupek,
T., Pilný, I. Bezpečnost pro firmu, úřad, občana. 1. vyd.
Praha : Public History, 2001. 400 s. ISBN
80-86445-04-06
Brabec, F. Soukromé
detektivní služby. 1. vyd.
Praha : Eurounion, 1995. 199 s. ISBN 80-85858-16-9
Brabec, F. Ochrana
bezpečnosti podniku. 1. vyd.
Praha : Eurounion, 1996. 203 s. ISBN 80-85858-29-0
Prameny z
internetu
Etický kodex ASBS. [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World
Wide Web:
<http://www.asbs.cz/index.php?p=rubrics&id=10>
Profesionální a etická pravidla Security Clubu. [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World
Wide Web:
<http://www.securityclub.cz>
ASIS informace o organizaci. [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World Wide Web:
<http://www.asiscz.org/>
Česká komora detektivních služeb [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World Wide Web:<http://www.ckds.cz>
Morální a profesní charta Komory podniků komerční bezpečnosti České
republiky [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.kpkbcr.cz>
[1] Herzogová, Z. Základy filosofie a profesní etiky.1.vyd. Praha : PA ČR, 1997.
ISBN
80-85981-42-4. s. 102.
[2] Etický kodex
ASBS. [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World Wide Web:
<http://www.asbs.cz/index.php?p=rubrics&id=10>
[3]
Profesionální a etická pravidla Security Clubu. [cit. 12. 2. 2009]. Dostupné na World
Wide Web:
<http://www.securityclub.cz/?action=rules>
[4] Etický kodex ČKDS. [cit. 12.2.2009]. Dostupné na World Wide Web:
<http://www.ckds.cz/index.php?nid=3729&lid=CZ&oid=458839>
[5]Morální a profesní charta Komory
podniků komerční bezpečnosti České republiky [cit. 12.2.2009].
Dostupné na World Wide Web: <http://www.kpkbcr.cz/charta.htm>