JUDr. David Zámek
Historický vývoj shromažďovacího práva na území České republiky II.
V úvodu je nutno uvést, že
tento článek je součástí vstupní studie, která byla zpracována pro následný
dílčí výstup z výzkumného úkolu Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie
ČR v Praze „Teoretické otázky bezpečnostního výzkumu k systému ochrany
vnitřní bezpečnosti státu“, a to dílčího projektu pod názvem „Hromadné
akce“.
V prvním díle jsem předložil k
prostudování zákon č. 135 ř. z., o právu shromažďovacím ze dne 15.
listopadu 1867 ve znění doplňků a novel, který byl sice několikrát pozměněn ale
de facto byl zrušen až zákonem č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a
shromážděních ze dne 12. července 1951. Tento shromažďovací zákon byl tedy
platný téměř 84 let, a to tedy ještě
mnoho let po zhroucení Rakousko-Uherské monarchie v roce 1918, platný byl
i v době Protektorátu Čechy a Morava a „přežil“ také krátké období po
únoru 1948.
Po únoru 1948 se Česká republika na
dlouhých 40 let stala zemí bez demokratických zásad a svobod a v té
souvislosti bylo také upraveno shromažďovací právo. V této části
historické exkurze shromažďovacího práva předkládám k prostudování zákon
č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organisacích a shromážděních ze dne 12. července
1951, který, jak jsem již zmínil, zrušil do té doby platný shromažďovací zákon,
přijatý v dobách Habsburské monarchie.
Ve znění zákona č. 68/1951 Sb. jsou
mnohokrát zmíněna „jakási“ demokratická práva, ale na druhou stranu hned
v prvním § tohoto zákona se také dočteme o lidově demokratickém zřízení a
výstavbě socialismu. Posouzení dle mého názoru zcela jasné kontradikce, však
nechám na zvážení. Z tohoto zákona také jednoznačně vyplývá, že jestliže
se chtěli občané naší země nadále „svobodně“ shromažďovat, tak muselo být dle §
6 shromáždění ve shodě se zájmy pracujícího lidu, což vzhledem
k historickému poznání pouze dokresluje to, že zákon č. 68/1951 nebyl
jednoznačně zákonem, který by upravoval svobodné shromažďovací právo, jak jej
známe dnes.
zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organisacích a
shromážděních
ze dne 12. července 1951
Národní shromáždění republiky Československé usneslo
se na tomto zákoně:
Dobrovolné organisace
§ 1
K uplatnění svých demokratických
práv a tím k upevnění lidově demokratického zřízení a k podpoře úsilí o
výstavbu socialismu sdružuje se lid v dobrovolných organisacích, zejména v
jednotné odborové organisaci, v organisaci žen, v organisaci mládeže, v
jednotné lidové tělovýchovné a sportovní organisaci, v kulturních, technických a
vědeckých sdruženích. [1]
§ 2
(1) Úkoly dobrovolné organisace
(dále jen "organisace") a způsob, jak je plnění těchto úkolů
zajištěno, určuje její organisační řád, který obsahuje dále zejména údaje o
názvu organisace a jejím sídle, obvodu činnosti a vnitřním uspořádání.
(2) Ke vzniku organisace je třeba
schválení organisačního řádu. Organisační řád schvaluje okresní národní výbor
anebo vybraný městský národní výbor sídla organisace, pokud obvod činnosti
nepřesahuje obvod města; přesahuje-li vytčený obvod činnosti organisace území
okresu anebo neshoduje-li se organizační řád se schváleným vzorným organizačním
řádem, schvaluje organizační řád krajský národní výbor. Přesahuje-li vytčený
obvod činnosti organisace území kraje, schvaluje organisační řád ministerstvo
vnitra. [2]
§ 3
(1) Členství v organisacích je
dobrovolné; členem organisace se může v mezích organisačního řádu stát každý,
kdo svou účastí může přispět k splnění jejích úkolů.
(2) Zásadou výstavby organisací je
demokratický centralismus. K usnesení stačí většina hlasů, menšina se podrobuje
většině; přijatá usnesení jsou závazná pro všechny. Členové volí demokraticky
funkcionáře organisace.
(3) Složky organisace řeší své
zvláštní úkoly samostatně v souladu s usneseními vyššího orgánu; sdružené
organisace řeší v souladu s usneseními vrcholného orgánu úkoly, k jejichž
plnění se sdružily.[3]
§ 4
(1) Stát pečuje o rozvoj organisací,
vytváří příznivé podmínky pro jejich činnost a růst a dbá, aby život v nich se
vyvíjel v souladu s ústavou a se zásadami lidově demokratického zřízení.
(2) Tuto péči provádějí národní
výbory; řídí ji, pokud jde o obecné otázky činnosti organisací, ministerstvo
vnitra, jinak ústřední úřady příslušné podle úkolů organisací. [4]
§ 5
Za organisace podle tohoto zákona se
prohlašují Revoluční odborové hnutí, Jednotné svazy zemědělců, Československý
svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, Československý svaz
žen, Československá obec sokolská a Československý Červený kříž. Ministerstvo
vnitra může prohlásit další organisace (spolky) vzniklé před 1. říjnem 1951 za
organisace podle tohoto zákona. [5]
Shromáždění
§ 6
Ve shodě se zájmy pracujícího lidu
je občanům zaručen výkon shromažďovacího práva, pokud se jím neohrožuje lidově
demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.
§ 7
Svolavatelé shromáždění a členové
jeho předsednictva se starají o udržení pořádku ve shromáždění; každý jeho
účastník je povinen dbát jejich pořádkových pokynů.
§ 8
Společné ustanovení
Ministr vnitra se zmocňuje, aby v
dohodě se zúčastněnými členy vlády vydal podrobné předpisy k provedení tohoto
zákona.
Přechodná ustanovení
§ 9
(1) Spolky vzniklé před 1. říjnem
1951 (dále jen "spolky"), které vyvíjejí svou činnost ve shodě se
zájmy pracujícího lidu, se mohou přeměnit v organisace nebo do nich včlenit;
spolek se může přeměnit též v jiný vhodný útvar nebo do něho včlenit. Způsob
přeměny nebo včlenění spolků, jakož i zánik zbylých spolků a způsob, jak bude
naloženo s jejich majetkem, upraví ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady obecným právním předpisem.
(2) K rozchodu spolku stačí usnesení
představenstva (výboru).
§ 10
(1) Až do své přeměny, včlenění nebo
zániku vykonávají spolky nadále svou činnost podle dosavadních stanov; finanční
opatření, přesahující rámec běžné správy, mohou činit jen po předchozím
souhlasu krajského národního výboru nebo orgánu, který krajský národní výbor k
tomu zmocní.
(2) Okresní národní výbory ukládají
spolkům povinnost, aby předkládaly informace potřebné k posouzení jejich
činnosti.
Závěrečná ustanovení
§ 11
Opatření učiněná před 1. říjnem 1951
ve shodě s tímto zákonem se považují za učiněná podle zákona.
§ 12
Zrušují se:
1. zákon č. 134/1867 ř. z. , o
spolčovacím právu, a zákon č. 135/1867 ř. z. , o shromažďovacím právu, ve znění
pozdějších předpisů;
2. nařízení uherského ministra
vnitra ve věcech práva spolčovacího a shromažďovacího, zejména nařízení č.
216/1848 B. M.,č. 128/1868 B. M., č. 1394/1873 pres. B. M., č. 773/1874 B. M.,
č. 1508/1875 B. M., č. 766/1898 B. M. a č. 7430/1913 B. M., ve znění pozdějších
předpisů a
3. ustanovení zákona č. 145/1947 Sb.
, o organisaci zemědělců republiky Československé, pokud odporují tomuto
zákonu.
§ 13
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.
října 1951; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Nosek v. r.
Použité
prameny:
zákon.
č. 135/1867 ř. z., o právu shromažďovacím.
zákon č. 68/1951 Sb. o dobrovolných
organizacích a shromážděních
zákon
č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím ve
znění doplňků a novel
DALECKÝ J., FILÁK A., CHMELA Z., ZÁMEK D., Vybrané problémy služby pořádkové policie, Praha: PA ČR 2009, ISBN 978-80-7251-303-1
DALECKÝ J., CHMELA
Z., ZÁMEK D., Základy právní
úpravy činnosti služby pořádkové policie, Praha: PA ČR 2009, ISBN978-80-7251-315-4
MACEK P., ZÁMEK D., Policie a hromadná narušení veřejného pořádku, Praha: PA ČR 2007,
ISBN978-80-7251-264-5
BÍLEK
P., Demokratický právní stát ve světle
práva na bezpečnost, Praha: JUDr. et Mgr. Pavel Bílek, Ph.D. 2004, ISBN
80-239-3851-7
