Mgr.
Bc. Jan Dalecký
SOUČASNÁ
PROBLEMATIKA MULTIKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ A PČR
1. MULTIKULTURNÍ PROSTŘEDÍ[1] A MULTIKULTURISMUS
Je výrazem pro situaci, kdy
se v rámci jednoho území setkávají dvě nebo více kultur. Snad každá země
má své národnostní problémy a své migranty, cizince, uprchlíky, azylanty apod.,
jak bylo uvedeno a rozebráno
v počátku mé přednášky, kdy jsem udělal průlom EVROPOU.
Současnost lze proto více než jindy
oprávněně nazývat érou FAKTICKÉHO MULTIKULTURALISMU
MULTIKULTURALISMUS lze chápat několika odlišnými pohledy. Jde o stav KOEXISTENCE různých kultur, o proces
jejich vzájemného ovlivňování, o vědeckou teorii zabývající se těmito stavy a
procesy a o společenský cíl – vybudování fungující multikulturní /resp. interkulturní
či pluralitní/ společnosti.
Kultury v rámci jednoho území se
stále více rozrůzňují, migrace /pohyb obyvatel uvnitř státu nebo mezi státy/ do
západoevropských zemí zesiluje a podle odborných předpovědí bude růst i nadále.
Co si kdysi bylo vzdálené, je nyní v sousedství, čím jsme se nemuseli
zabývat, je nyní aktuálním problémem.
Na státní úrovni musí být vyřešen problém zajištění základních
socioekonomických potřeb cizinců, ale i menšin.
Důležitou součástí této
reakce jsou postoje jednotlivých státních institucí, kam patří i Policie ČR,
protože ti mnohdy představují první kontakt „ těch druhých s námi“.
Zejména na Policii ČR jsou v této souvislosti kladeny zvláštní požadavky -
zajistit ochranu práv a bezpečnost cizinců a menšin na našem území a sjednat
dodržování zákonnosti v komunitách. Ti se mnohdy řídí svými vlastními
kulturními pravidly, které nemusejí být vždy v souladu se zákonným
pořádkem České republiky. Porozumění situaci multikulturalismu a znalost
odlišností jednotlivých kultur /např. romská kultura, židovská kultura apod/ a
možnosti jednání v zátěžových situacích může napomoci předcházet
konfliktům nebo jejich vyhrocení, více předvídat a lépe komunikovat. Policie ČR
musí zvládnout velmi dobře a citlivě navazovat kontakt v romské komunitě, aby se předcházelo
neočekávaným situacím.
Pro policisty je důležitá
dovednost umět navázat a udržet kontakty uvnitř menšinové komunity /překonání
nedůvěry, trpělivost, pravdivé informování, v žádném případě se
nepovyšovat, při rozhodování být nestraní a dodržovat zákony a pravidla
chování, v době služby ale i mimo služby konverzovat dle možností
s lidmi v komunitě. Častý kontakt a komunikace v menšinové
komunitě prohlubuje důvěru mezi jednotlivými stranami a je podmínkou k úspěchu s touto komunitou pracovat.
Nejdůležitější je vlastní komunikace.
Obtíže při navazování kontaktu lze
formulovat takto: Příslušníci menšiny se snaží ovlivňovat témata konverzace
tak, aby se vyhnuli otázkám týkajících se případné trestné činnosti a nebo
porušování pravidel chování. Někdy může být problém i v jazykové bariéře,
jde o vysvětlení jednotlivých pojmů a jejich význam. Též nelze opomenout
kulturní odlišnosti, shromažďování většího počtu osob v bytě, živější
diskuse, velmi častá gestikulace, pořádání velkých svatebních hostin, velká
účast na pohřbech apod.
Dále je nutné využívat místní
zastupitelstva, která dobře znají místní situaci a mohou přijímat vhodné
postupy ve spolupráci s Policií ČR.
I stát by měl věnovat větší pozornost
menšinám, ne pouze formou sociálních dávek. Měl by zajistit jejich vzdělání, předškolní výchovu-zejména
zdokonalovat se v českém jazyce, neboť špatná mluva vede k tomu, že
většina dětí končí ve speciálních školách, kdy nestačí přednášenému učivu. To spatřuji jako jednu
z nejdůležitějších věci pomoci menšinám.
Znovu se pokusit náborovat příslušníky
etnických menšin k Policii ČR a tím snížit potřebná rizika a lépe
spolupracovat s multikulturním prostředím a lehčeji navazovat kontakt
zejména v romské komunitě. Obdobně to platí i pro další žijící menšiny
v ČR. Vlastní komunita je bude respektovat, příslušníci menšin také mohou
pomoci řešit určité problémy vyplývající z neznalosti jazyka, napomůžou i
k odstranění překážek ve vzájemné komunikaci a řešení problémů.
-
2. MULTIKULTURNÍ PROSTŘEDÍ A POLICIE ČR[2]
Mnoho faktorů v současné společnosti
ČR nasvědčuje tomu, že je zapotřebí v celém systému vzdělávání klást stále
větší důraz na zařazení takových témat a užívání takových metod, které budou
působit antirasisticky a ve prospěch
multikulturní chápavosti a tolerance.
Podle statistik MV ČR a PP ČR počet rasově
motivovaných trestných činů stále výrazně stoupá, ale dle vyjádření zmocněnce
vlády pro lidská práva se rasismus daří stále více potírat. Stále častěji jde o
případy takzvaného skrytého rasismu a nacionalismu, který se projevuje latentní
nenávistí vůči jiné rase či národu – a to nejen u veřejností, ale i mezi
policisty. Proti takové situaci je nutné efektivně zakročovat.
Existence multikulturní společnosti tak
s sebou nese fakt, že pracovníci Policie ČR se setkávají ve své praxi
nejen s občany ČR, ale stále
častěji s občany menšin a jiných národností./Romové, Ukrajinci,Slováci,
Vietnamci, Číňané,Bulhaři, Rusové, apod./.
Policisté proto musejí být schopni pracovat
v souladu nejen s principem vázanosti zákonem, ale i s principem
etnické neutrality.
PRINCIP VÁZANOSTI ZÁKONEM - veškerá
činnost policie a výkon jejich pravomoci se musí opírat o Ústavu ČR a platné
zákony a musí se odehrávat v jeho mezích. Toto platí obecně ve vztahu
k občanům ČR i ve vztahu k cizincům a k menšinám na území ČR.
PRINCIP ETNICKÉ NEUTRALITY – Policie ČR je policií státu, který vychází
z občanského principu, tedy rovnosti všech, bez ohledu na etnickou,
jazykovou, rasovou, národnostní a náboženskou příslušnost osob. Z této
skutečnosti vyplývá, že v tomto ohledu musí policisté při výkonu své
pravomoci zachovávat neutrální stanovisko.
Pro běžnou praxi každého policisty je
proto nezbytné získat alespoň základní přehled a orientaci v problematice
– získat přehled o možnostech statutárního postavení a podmínek pobytu cizinců
a menšin na území ČR, seznámit se s legislativní úpravou související
s danou problematikou apod.
Policisté by měli dbát, aby byli maximálně seznámeni s teoretickou i
praktickou stránkou policejní práce s příslušníky menšin a cizinci na
území ČR.
3. ROLE POLICIE VE VZTAHU K MULTIKULTURNÍ SPOLEČNOSTI
ROLE OCHRANNÁ – Policie je povinna při své činnosti chránit oprávněné zájmy příslušníků
celé společnosti, tedy všech občanů ČR /tedy i menšin a cizinců na území ČR/.
ROLE SANKČNÍ
– Policie je povinna při své činnosti postihovat veškeré protiprávní jednání,
ať jsou pachateli občané ČR, příslušníci menšin, či cizinci na území ČR.
Vychází u principu rovnosti před zákonem.
ROLE REPREZENTAČNÍ – Policie by měla důstojně plnit roli „prvního kontaktního státního
orgánu“.Tato role nevyplývá ze zákona, ale z podstaty policejní práce,
která má ve své základní podobě terénní povahu. Vnímání policie příslušníky
menšin a cizinci na území ČR pak výrazně ovlivňuje jejich vztah ke státu jako
celku.
ROLE INFORMAČNÍ – podobně jako v předchozím bodě vyplývá tato role z podstaty práce
policie. Policie se často setkává s problémy, které nespadají do její
kompetence, podávání informací nemá policie v popisu práce, ale není
v rozporu se zákonem. Ale tím, že informace podává, stává se službou a je
dobře ze strany občanů, menšin a cizinců hodnocena.
ROLE PREVENTIVNÍ - Policie by měla nejen svou
kvalitní práci, ale i svou přítomností a připraveností, plnit obecnou
preventivní roli. Svou preventivní úlohu ve společnosti může naplňovat i
vhodnou mediální prezentací a propagační činností.
ORGÁNY MV ČR participující na
problematice:
1/ Ministerstvo vnitra ČR
Odbor bezpečnostní politiky ČR
Odbor vzdělávání a správy policejního
školství
Odbor personální
Odbor prevence kriminality
Odbor tisku a public relations
Odbor azylové a migrační politiky
Policejní akademie ČR
Vyšší policejní školy MV, střední policejní
školy MV a instituty
2/ Policejní prezídium ČR
3/
Koordinační a poradní orgány MV ČR
4/
Pracovní skupina Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pro
oblast MV a PČR
5/ Komise MV pro integraci cizinců a
rozvoj vztahů mezi komunitami
KONCEPCE INTEGRACE CIZINCŮ
KONCEPCE INTEGRACE CIZINCŮ, vznikající ze součinnosti
plánů integračních politik jednotlivých ministerstev. Přestože byla
v nedávné době gesce za koordinaci této koncepce převedena
z Ministerstva vnitra ČR /v jeho rámci bylo agendou integrace cizinců
pověřeno oddělení integrace cizinců odboru azylové a migrační politiky/ na
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
4. NÁRODNÍ STRATEGIE PRO PRÁCI POLICIE ČR VE VZTAHU K NÁRODNOSTNÍM MENŠINÁM
Základním koncepčním materiálem, který se
dotýká problematiky vztahu minorit a Policie ČR, ne právě NÁRODNÍ
STRATEGIE PRO PRÁCI POLICIE ČR VE VZTAHU K NÁRODNOSTNÍM MENŠINÁM. Tato
strategie byla vzata na vědomí vládou ČR – USNESENÍM č. 85 ze dne 22.ledna
2003.
Prosazuje principy moderní policejní práce
v etnicky a národnostně různorodé společnosti. Jejím záměrem je vytvořit
mechanismy, které by Policii ČR umožnily efektivní práci ve vztahu
k menšinám.
Strategie byla inspirována transformačními
procesy, které v zemích EU během několika posledních let doprovázely změnu
postoje k problematice rasové rovnosti a spolupráce s minoritními
komunitami. Nezanedbatelnou okolností vzniku STRATEGIE je i vstup ČR do EU a
požadavky a závazky, které z přijetí do UNIE pro práci Policie ČR ve
vztahu k ochraně menšin vyplývají. Největší zkušenosti a udávání tónu
v UNII je HOLANDSKO. Zejména jejich program by bylo vhodné využívat
zejména v naší ČR. Sám jsem se v době stáže přesvědčil, že
multikulturní společnost v Holandsku je na velmi vysoké úrovni, dle mého
názoru je v EVROPĚ vrcholem. Oblast multikultury v Holandsku již vlastně vychovává
čtvrtou generaci a pouze cca 2% osob ze společnosti jako celku vybočují. Osobně
se domnívám, že není třeba vymýšlet další nové a nové programy v ČR, ale
využít zaběhnuté a vyzkoušené programy z Holandska, a ty v naší ČR
aplikovat.
VÝZNAM STRATEGIE v ČR:
-Reaguje
na rizika a výzvy, jež etnicky a národnostně pestrá společnost klade na státní
správu a práci policejních sborů.
-
Reaguje na zvýšený příliv cizinců, migrantů a žadatelů o azyl do ČR, je
příspěvkem k aktivní imigrační politice.
-Je
odpovědí na společenskou objednávku strategického dokumentu týkajícího se
policejní práce ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám.
-Je
příspěvkem k integraci romské komunity v ČR.
-Reaguje
na výzvy mezinárodních organizací požadující zapojení členů etnických a národnostních menšin do práce policejních
sborů.
STRATEGIE se soustřeďuje na tyto cíle:
Vytvoření
institucionálního rámce preventivních policejních aktivit zejména na místní
úrovni, v duchu „COMMUNITY POLICING“.
-Zařazení
problematiky práce ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám do
celoživotního vzdělávání policistů.
-Vytvoření
mechanismů pro zaměstnávání příslušníků národnostních menšin u Policie ČR.
-Uplatňování
antidiskriminačních postupů v policejní práci.
-
Omezení rizika zaměstnávání policistů s xenofobní nebo rasistickou hodnotovou
orientací.
-
Realizování reprezentativního výzkumu, který by zmapoval problematiku vztahu
Policie ČR a etnických a národnostních menšin ve společnosti a který by
napomohl identifikaci problémových oblastí vztahu Policie ČR
k národnostním a etnickým menšinám.
-Podpora
aktivního přístupu Policie ČR k řešení a předcházení problémů spojených
s životem menšinových komunit
VE SVÝCH ZÁMĚRECH SE STRATEGIE VZTAHUJE NA:
-příslušníky
národnostních menšin a etnických menšin v ČR
-
Ve Vztahu k národnostním menšinám v ČR je STRATEGIE cílena především
na příslušníky ROMSKÉ komunity
– Navrhované
mechanismy podle potřeby nevylučují uplatnění na problematiku týkající se
jakékoli národnostní menšiny v ČR v současné i budoucí, neboť
k tradičně a dlouhodobě žijícím příslušníkům bulharské, chorvatské,
maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské a
ukrajinské národnostní menšiny v České republice jistě budou postupně
přibývat příslušníci dalších národnostních menšin, jejichž postavení bude
odpovídat dikci zák. č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin
a o změně některých zákonů.
CIZINCE VE VŠECH ZÁKONEM DEFINOVANÝCH
POBYTOVÝCH REŽIMECH:
-
cizince, kterým bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR
-
cizince, kteří jsou účastníky řízení o udělení azylu
-
cizince, kterým byl na území ČR udělen azyl
-
cizince s vízem za účelem strpění pobytu
-
cizince s vízem za účelem dočasné ochrany
-
cizince pobývající na území ČR krátkodobě jako turisté
5. CÍLOVOU SKUPINOU STRATEGIE JSOU PŘÍSLUŠNÍCI
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY[3]
Strategie vytváří předpoklady, aby
příslušníci Policie ČR v dostatečné míře disponovali dovednostmi pro
policejní práci v multikulturní společnosti, navrhuje mechanismy a
opatření pro komunikaci s minoritami, hledá cesty, jak do policejní práce
příslušníků národnostních menšin zapojit. Jak o tom svědčí zkušenosti
policejních sborů v západní Evropě, ani v České republice do budoucna
nevystačíme pouze s pojetím policie jako represivního orgánu. Dosavadní
zkušenosti upozorňují na potřebu pozitivního, proaktivního přístupu založeného
na prevenci. Ten umožňuje předcházet možným konfliktům a dobrými vztahy
s komunitou přispívá k budování a upevňování důvěry v policii a
k ochotě s ní spolupracovat.
STRATEGIE
navrhuje //na základě zahraničních poznatků o problematice policejní práce ve
vztahu k menšinovým komunitám a při respektování specifik české právní,
společenské a institucionální reality/ zavedení mechanismů a opatření, které by
podpořily zárodky strukturálních a organizačních změn v práci Policie ČR
v předmětné oblasti a které by byly orientovány pojetím policejní práce
jako služby veřejnosti.
KONKRÉTNÍ UPLATNĚNÍ STRATEGIE:
-zřízení funkce styčného důstojníka pro problematiku menšin
-zavedení
institutu asistent policie
-zřízení
pracovního týmu pro potírání lichvy//ÚŽERA//
-realizace
přípravných kurzů pro vstup do Policie ČR určených příslušníkům menšin
-posílení
aktivit vzdělávacího typu k dané problematice, a to i na systémové úrovni
-VPŠ
Pardubice vyučuje v operativních kurzech problematiku multikultury
-VPŠ
Praha Hrdlořezy proškolila ve spolupráci s Nizozemským helsinským výborem
v letech 2002 -2005 - 15 učitelů a
instruktorů školení školních policejních středisek v dané problematice.
Přes všechna provedená opatření a vládou
ČR přijatá S T R A T E G I E
usnesením pod č. 85 ze dne 22. ledna 2003 jsou ČEŠI nejhorší v EVROPĚ ve
vztahu k ROMŮM.
Téměř polovině Čechů by bylo nepříjemné, kdyby
měli za souseda Roma. Takový odpor k romské menšině už v Evropské
unii panuje pouze v Itálii. Ukázal to průzkum EUROBAROMETR zveřejněný dne
1. července 2008.
V České republice odpovědělo kladně
47 % dotázaných na otázku, zda by jim bylo NEPŘÍJEMNÉ mít ROMA jako souseda.
Záporně odpovědělo 9% což je naopak nejméně ze všech 27 zemí EVROPSKÉ UNIE.
Naopak v POLSKU //58%// A ŠVÉDSKU
//52%// odpověděla více jak polovina dotázaných, že mít za souseda ROMA, by pro
ně žádnou nepříjemnost nepředstavovala.[4]