Vojenská
policie v rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených
sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž
hospodaří Ministerstvo obrany České republiky.
V
čele VP stojí Náčelník Vojenská policie,
který je přímo podřízen ministru obrany ČR.
VP
byla zřízena 21. ledna 1991. Její činnost upravuje zákon . Zároveň se řídí platnými právními předpisy branného
zákonodárství České republiky, trestním zákonem, trestním řádem, zákonem o
přestupcích. Její vztahy k velitelským orgánům a příslušníkům ozbrojených sil
jsou konkretizovány interními normativními akty Ministerstva obrany ČR.
Vojenská
policie se:
podílí
se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech i mezi vojáky na
veřejnosti;
odhaluje
trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné
činnosti;
působí
v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky vojáků;
pátrá
po vojácích a vojenském materiálu nebo dalších věcech v majetku státu, s nímž
hospodaří Ministerstvo obrany ČR;
podílí
se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří
Ministerstvo obrany ČR;
podílí
se na ochraně utajovaných skutečností;
dohlíží
na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil a na bezpečnost provozu ostatních
dopravních prostředků ve vojenských objektech;
řídí
provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích;
vykonává
dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel
ozbrojených sil;
vede
evidenci vozidel ozbrojených sil a schvaluje jejich technickou způsobilost;
vede
evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů;
zajišťuje
ochranu důležitých vojenských objektů;
plní
úkoly policejní ochrany a doprovodu určených osob, vojenského materiálu a
vojenských dopravních letadel vyčleněných pro přepravu ústavních činitelů nebo
určených osob;
plní
další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou
je Česká republika vázána.
Úkoly Vojenské policie při použití sil a
prostředků Armády České republiky za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
stanoví Ministerstvo obrany.
Vojenská policie plní další úkoly, pokud tak
stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní
smlouva, jíž je Česká republika vázána.
VP
se podílí na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech i mezi
vojáky na veřejnosti; odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí
opatření k předcházení trestné činnosti; působí v řízení o trestných činech
jako policejní orgán a šetří přestupky
vojáků; pátrá po vojácích a vojenském materiálu nebo dalších věcech v majetku
státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany ČR; podílí se na ochraně vojenského
materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany ČR;
podílí se na ochraně utajovaných skutečností; dohlíží na bezpečnost provozu
vozidel ozbrojených sil a na bezpečnost provozu ostatních dopravních prostředků
ve vojenských objektech; řídí provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních
komunikacích; vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné
způsobilosti řidičů vozidel ozbrojených sil; vede evidenci vozidel ozbrojených
sil a schvaluje jejich technickou způsobilost; vede evidenci a statistiky
potřebné k plnění svých úkolů; zajišťuje ochranu důležitých vojenských objektů;
plní úkoly policejní ochrany a doprovodu určených osob, vojenského materiálu a
vojenských dopravních letadel vyčleněných pro přepravu ústavních činitelů nebo
určených osob; plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo
mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
Vnitřně
se VP člení na:
službu
odhalování a dokumentace trestné činnosti
dopravní,
pořádkovou a ochrannou službu
VP
má i specializovaná pracoviště dle odborných činností:
pracoviště
kriminalistické techniky a expertíz ;
analyticko
informační pracoviště;
automatizace
řízení;
pracoviště
pro výběr, výchovu a vzdělávání vojenských policistů;
logistické
zabezpečení.
VP
je organizována na územním principu. Na tomto základu je VP organizačně členěna
takto:
a) s celorepublikovou působ
Hlavní
velitelství Vojenské policie
Útvar
speciálních operací Vojenské policie
Velitelství
ochranné služby Vojenské policie Praha,
b) s
územní působností:
Velitelství
Vojenské policie Tábor,
Velitelství
Vojenské policie Stará Boleslav,
Velitelství
Vojenské policie Olomouc.
Velitelé
územních velitelství a velitel Útvaru speciálních operací jsou přímo podřízeni
náčelníkovi Vojenské policie v Praze.
Expozitury
Vojenské policie jsou rozmístěny u většiny útvarů Armády České republiky a
Vojenští policisté působí také u kontingentů AČR v zahraničních mírových
misích.
VP
působí i zahraničí na těchto místech:
Kuvajt
Afghánistán
Bosna
a Herzegovina
Chorvatsko
Kosovo
Irák
Profesionální
přípravu vojenských policistů pro výkon základních rotmistrovských,
praporčických a důstojnických funkcí zajišťuje Odborná škola Vojenské policie
Vojenské akademie ve Vyškově. Aktivně se také podílí na přípravě vojenských
policistů před jejich vysláním do jednotek mírových misí v zahraničí.
Při
plnění úkolů Vojenské policie je vojenský policista povinen dbát cti, vážnosti
a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s
touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod
překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.
Pokud
to okolnosti plněného úkolu dovolují, je vojenský policista při plnění úkolů
spojených se zásahem do práv nebo svobod osob, povinen poučit tyto osoby o
jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.
Vojenský
policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod
vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, provést i v
době mimo službu služební zákrok, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Vojenské
policie nebo nejbližší útvar policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo
přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
Vojenský
policista není povinen provést služební zákrok, jestliže:
a) k
jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního
zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
b)
tomu brání důležitý zájem služby.
Vojenský
policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu
důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje
a)
pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti,
b)
služební zákrok pod jednotným velením,
c)
ochranu důležitého vojenského materiálu nebo vojenského objektu,
d)
úkoly, jejichž nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení nového
zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.
Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je
vojenský policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné
k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu,
jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.
Vojenský policista je povinen, dovolují-li to
okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie
nebo nejbližšího útvaru Policie České republiky.
Vojenský
policista je povinen při plnění úkolů prokázat svou příslušnost k Vojenské
policii, pokud to povaha a okolnosti plněného úkolu dovolují.
Příslušnost
k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se
zevním označením VOJENSKÁ POLICIE (VP) s identifikačním číslem nebo průkazem
vojenského policisty s evidenčním číslem (dále jen "služební průkaz")
nebo ústním prohlášením "Vojenská policie". Dopravní prostředky
používané Vojenskou policií mají označení VOJENSKÁ POLICIE nebo VOJENSKÁ
DOPRAVNÍ POLICIE.
Ústním prohlášením "Vojenská
policie" prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii
pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti plněného úkolu neumožňují tuto
příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem. Vojenským
stejnokrojem nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned,
jakmile to okolnosti plněného úkolu dovolí.
Vojenský
policista je povinen poskytnout každému na jeho žádost pomoc v rozsahu úkolů
Vojenské policie.
Vojenský
policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se
seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi, a které v
zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby
zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.
Povinnosti
mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu ministr obrany.
Oprávnění
příslušníka Vojenské policie
Oprávnění
požadovat vysvětlení
Vojenský
policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od vojáka, který může
přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo
přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo
pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ho vyzvat, aby se ihned nebo ve
stanovenou dobu dostavil na určené místo k sepsání protokolu o podání
vysvětlení.
Každý
voják je povinen požadavku nebo výzvě podle 1 vyhovět.
Vysvětlení
může odepřít pouze voják, který by tím sobě, svému příbuznému v pokolení
přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi nebo druhu, jakož i
jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval
jako újmu vlastní, způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu
za přestupek.
Vysvětlení
se nesmí požadovat od vojáka, který by tím porušil státem uloženou nebo uznanou
povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
Vojenský policista je povinen předem vojáka
poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců
Nevyhoví-li voják bez dostatečné omluvy nebo
bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předveden k sepsání
protokolu o podání vysvětlení.
O předvedení vojáka sepíše vojenský policista
úřední záznam.
Ustanovení
odstavců 1, 2, 3, 4,
Oprávnění
požadovat prokázání totožnosti
Prokázání
totožnosti znamená prokázání jména, příjmení, data narození a trvalého, popř.
přechodného pobytu a u vojáka též prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru.
Vojenský
policista je oprávněn vyzvat:
a)
každého vojáka,
b)
osoby uvedené výše, aby prokázali svoji totožnost; ti jsou povinni výzvě
vyhovět.
Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo
nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k
prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k
vykonání služebních úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti
vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
Nemůže-li
vojenský policista totožnost předvedeného vojáka zjistit na základě sdělených
údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl
provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických
otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování
zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných
znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.
Nezjistí-li
vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od předvedení, je povinen ho
propustit.
Odmítnou-li
nebo nemohou-li osoby uvedené výše prokázat svoji totožnost, je vojenský
policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru.
O
předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.
Zajištění
Vojenský
policista je oprávněn zajistit vojáka, který
a)
svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo zdraví nebo život nebo
zdraví jiných osob anebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,
b)
se pokusil při předvedení o útěk,
c)
byl přistižen při páchání trestného činu nebo přestupku anebo je z takového
jednání důvodně podezřelý, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují
obavu, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo mařit řádné objasnění
věci,
d)
se neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo služebního přidělení.
Pominou-li důvody zajištění, je vojenský
policista povinen zajištěného vojáka ihned propustit.
Voják
může být zajištěn jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od
okamžiku omezení osobní svobody.
O
zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho
velitele.
O
zajištění vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.
Umísťování
zajištěných vojáků do cel předběžného zajištění
Vojenský policista je oprávněn zajištěného
vojáka umístit do cely předběžného zajištění, zřízené pro tento účel ve věznici
vojenského útvaru (dále jen "cela").
Před
umístěním do cely odebere vojenský policista vojákovi věci, kterými by mohl
ohrozit své zdraví nebo život anebo zdraví nebo život jiné osoby. Pro odebrání
zdravotních pomůcek, jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu,
musí být zvláštní důvod. Vojenský policista sepíše seznam odebraných věcí,
který podepíše spolu s vojákem umísťovaným do cely. Při propuštění vojáka z
cely mu odebrané věci vrátí proti podpisu.
Do
cel se vždy umísťují odděleně
a)
muži a ženy,
b)
zajištění, u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní
řízení nebo jejich trestní věci spolu souvisejí,
c)
ti, kteří se chovají agresivně.
Vojáka,
který je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových
látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření
neshledá důvody pro jeho umístění do zdravotnického zařízení nebo pokud po
provedeném ošetření již nebude důvod pro jeho přijetí do zdravotnického
zařízení.
Zjistí-li
vojenský policista, že voják, který má být umístěn v cele, je zraněn nebo
upozorní-li voják na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že
tento voják takovou chorobou trpí, zajistí jeho lékařské ošetření a vyžádá
vyjádření lékaře, zda voják může být umístěn v cele.
Cela
musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu. V cele nesmějí být
předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví umístěného
vojáka nebo vojenského policisty.
Nemá-li
voják dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí mu oděv
vojenský útvar, u kterého je cela zřízena.
Oprávnění
k použití jiných prostředků proti vojákům chovajícím se násilně
Vojákovi,
který se chová násilně nebo ničí majetek nebo se pokouší o útěk, po marné
výzvě, aby od takového jednání upustil, může být omezena možnost volného pohybu
připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu, a to způsobem, který nebude
snižovat jeho lidskou důstojnost.
Omezení volného pohybu může trvat pouze po
dobu, než voják od násilného chování upustí nebo než bude umístěn v cele,
nejdéle však 2 hodiny; přitom musí být vojákovi umožněna poloha vsedě.
Oprávnění
odebrat zbraň
Vojenský
policista je oprávněn se přesvědčit, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u
sebe zbraň , jíž by mohla ohrozit svůj
život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby, a odebrat ji.
Odebranou
zbraň je vojenský policista povinen při
propuštění předvedené nebo zajištěné osoby vrátit proti podpisu. Brání-li
zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví vojenský policista potvrzení o
odebrání zbraně.
Oprávnění
k zastavování a prohlídce dopravních prostředků
Vojenský
policista je oprávněn zastavit a prohlížet vozidla řízená vojáky a vozidla
ozbrojených sil.
Vojenský
policista je oprávněn zastavit a prohlížet všechny dopravní prostředky ve
vojenských objektech a všechny dopravní prostředky při vjíždění do vojenských
objektů nebo vyjíždění z nich.
Prohlídkou
dopravních prostředků nesmí být sledován jiný zájem, než který je uveden v
zákoně.
Oprávnění
při provozu vozidel ozbrojených sil
Vojenská
policie objasňuje dopravní nehody vozidel ozbrojených sil ve vojenských
objektech, u kterých není nutno konat vyšetřování.
Při zastavování vozidel na pozemních
komunikacích v souvislosti s řízením provozu vozidel ozbrojených sil má
vojenský policista stejná práva jako příslušníci Policie České republiky.
Oprávnění
zakázat vstup na určená místa
Jestliže
to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona, je vojenský
policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na
určená místa nebo se na nich nezdržoval.
Oprávnění
při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
Při
zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je podle zvláštních právních
předpisů a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, poskytována
osobní ochrana, je vojenský policista, který plní úkoly při ochraně uvedených
osob, oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí a dopravních prostředků
nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost
chráněné osoby.
Prohlídku
osob je vojenský policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na
jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
Prohlídku osoby provádí osoba stejného pohlaví.
K
prohlídce objektů musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez
uvedeného svolení je vojenský policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy,
je-li důvodné podezření, že z objektu by měl být proveden útok na bezpečnost
chráněné osoby.
Prohlídka
objektu, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem než
zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
Oprávnění
při objasňování přestupků spáchaných vojáky
Vojenský
policista je při objasňování jednání vojáků, které má znaky přestupku podle
zvláštního právního předpisu, oprávněn
vyžadovat
a)
orientační dechovou zkoušku,
b)
lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné
návykové látky,
c)
odborná vyjádření,
d)
výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní
postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu.
Vojenský
policista je dále oprávněn provádět ohledání místa, kde došlo k jednání, které
má znaky přestupku, ohledání věci mající vztah k jednání, které má znaky
přestupku, a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
Uvedenému
úkonu je voják povinen se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro
jeho zdraví.
Vojenský
policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci, tuto věc vojákovi
odejmout, lze-li mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno
její propadnutí nebo může být zabrána .
Nelze
odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
O
odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vojákovi vystaví
potvrzení o odnětí věci.
Není-li
v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, je vojenský
policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil veliteli.
Oprávnění
k používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky
Vojenská
policie je oprávněna při plnění svých úkolů
používat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku.
Součinnost
a spolupráce s ostatními bezpečnostními službami
Příslušníci
VP se ve spolupráci s orgány velení a ostatními bezpečnostními sbory ČR podílí
na policejním zabezpečení významných vojenských akcí na území ČR.
Největší
prostor při vzájemné součinnosti a spolupráci existuje mezi VP a PČR.
Spolupráce a koordinovaný postup se projevuje při předcházení protiprávnímu
jednání a při odhalování pachatelů tohoto jednání a pachatelů trestných činů a
přestupků, při pátrání po hledaných osobách a věcech, při realizaci praktického
výkonu služby pořádkových a dopravních služeb obou policií, při zajišťování
doprovodů vojenských delegací, návštěv a při přesunech vojenské techniky, při
součinnostních kontrolách vozidel na pozemních komunikacích, při zajišťování
bezpečnosti, pokoje a pořádku při mimořádných akcích a událostí s účastí
příslušníků AČR (např. při evakuace obyvatelstva apod.). Důležitá je i
součinnost při odhalování trestných činů a přestupků a zjišťování jejich
pachatelů ve vztahu k armádě a vytváření společných pracovních týmů při řešení
a dokumentování závažných trestných činů a mimořádných událostí. Spolupráce je
možná i vhodná při objasňování a dokumentování závažných trestných činů a
mimořádných událostí, kdy je potřebné vytvořit společné pracovní týmy.
Podle
ustanovení zákona VP zabezpečuje a
provádí osobní ochranu ministra obrany. Zároveň se podílí společným výkonem
služby na zabezpečování ochrany významných zahraničních vojenských hodnostářů
při jejich pobytu na našem území.