Charakteristika drogové kriminality v ČR a její vývoj v roce 2009

Je obecně známo, že drogová scéna v České republice prodělala zásadní zlom v roce 1989, kdy se změnou politické situace, respektive změnou politického režimu, došlo v souvislosti s otevřením státních hranice a uvolnění represe ze strany státních orgánů, k radikální změně v oblasti výskytu a zneužívání drog v tuzemsku. Jednak se na drogové scéně začaly objevovat nové drogy, do té doby z pohledu českých toxikomanů víceméně neznámé a nevyzkoušené (heroin, kokain, XTC). Vzrostl počet uživatelů drog, zvýšila se i mortalita toxikomanů, neboť ti neměli žádné zkušenosti s nebezpečností „nových“ drog, ale hlavně s drogami se začalo na našem území čile obchodovat a skrz naše území provážet.

Píše se ale rok 2009, a zatímco dříve se dovozem a obchodováním s drogami výhradně zabývaly etnické skupiny pro každou drogu zvlášť (např. obchodu s heroinem se zabývaly osoby z bývalé Jugoslávie, obchodu s hašišem a marihuanou Arabové apod.), tak dnes se obchodují „všichni se vším“. Přesto existují u každé drogy určité nuance, kdy se obchodováním s ní přece jenom věnuje více určitá skupina osob – etnika, žijícího na našem území. Jak vypadá dovoz a distribuce jednotlivých drog a drogová kriminalita vůbec, se pokusím popsat v následujícím příspěvku.

Kokain

Tuto drogu uvádím jako první z toho důvodu, že v uplynulých dvou třech letech se stal kokain čím dál oblíbenější mezi uživateli drog a vzhledem k tomu, že tento trend pokračuje, považuji tuto skutečnost za alarmující! Kokain již není doménou převážně uživatelů z řad “high society“, ale stal se oblíbeným mezi širší klientelou, tedy i mezi uživateli běžných drog (rozuměj levnějších drog než je kokain). Cena kokainu na ilegálním trhu klesla a to až na hranici kolem 1500,- Kč/gram a stal se tak cenově dostupnější pro větší počet uživatelů, včetně těch potencionálních, mezi které můžeme řadit hlavně mládež.

Proč se cena kokainu v poslední době tak snížila? Domnívám se, že hned z několika důvodů: jednak za tím vidím snahu dealerů cenově zpřístupnit kokain širšímu okruhu uživatelů drog, dále snahu o „přetažení“ k užívání kokainu některé uživatele pervitinu[1] a dále souvisí snižování ceny s celosvětovou nadprodukcí kokainu.

Tak jak se zvyšuje poptávka po kokainu, zvyšuje se i jeho dovoz do ČR, aby tak byla poptávka saturována. Z etnik, která se na území ČR zabývají organizováním dovozu a následnou distribucí kokainu, zmiňuji především ta, která pocházejí ze zemí západní Afriky. Jedná se především o Nigerijce. Nigerijců je několik desítek milionů a nacházejí se po celém světě. S tím souvisí i snadnost navazování kontaktů mezi příslušníky tohoto etnika na kterémkoliv místě ve světě. Pochopitelně i těch kontaktů, souvisejících s drogovou kriminalitou. V ČR se Nigerijci zabývají organizováním dovozu kokainu, kdy najímají kurýry (jednak jiné Afričany, tak i Čechy), kteří dovážejí do tuzemska kokain zejména ze západních zemí Evropy (Holandsko, Velká Británie, Španělsko, Francie). Často kurýři převážejí kokain v autech, autobusech či vlakem, letecky již méně. Množství, ve kterém takto kurýři kokain převážejí, se pohybuje kolem 1-3 kg. Kurýři – polykači jsou schopni převážet kokain v omezeném množství kolem 700g. Důvod, proč se kokain do ČR nedováží najednou v množství několika desítek kilogramů je logický. Kokain koupený v zahraničí musí být i zaplacený a musí mít odbyt, na tak velké množství kokainu je ČR malou zemí.

Kokain se produkuje ve státech Jižní Ameriky, odtud putuje největší část do Severní Ameriky a dále do Evropy, kam se dostává zejména po moři (i ve formě důmyslných skrytých zásilek)[2] do velkých evropských přístavů (Španělsko, Francie, Holandsko) či letecky na mezinárodní letiště. Jsou zaznamenány i nové trasy pašování kokainu do Evropy a to z Jižní Ameriky, přes východní Afriku a Balkánské země (Rumunsko, Bulharsko). Čistota kokainu často přímo souvisí s trasou, po které putuje. V zemi původu obsahuje směs prodávaného kokainu až kolem 90% čistého kokainu[3], v Holandsku 50% a v ČR na ulici dosahuje čistota kokainu třeba jen 10%. Kokain se často ředí např. fenacetinem (derivát paracetamolu – léčiva) či levamisolem (prostředek veterinární léčby, užívaný k odčervení domácích zvířat).

Pouliční distribucí kokainu v ČR se zabývají především Nigerijci a i jiní občané ze zemí západní Afriky, kteří jej distribuují zejména v centru Prahy a v pražských nočních klubech, dále se pak pouliční distribucí kokainu zabývají občané ČR.

Metamfetamin (pervitin)

Metamfetamin (dále pervitin) lze svým způsobem považovat za „domácí“ drogu a v tom smyslu, že jej nedovážíme, ale výhradně na našem území vyrábíme. Historicky vnikl původně v Japonsku a pak se vyráběl také ve válečném Německu. U nás se začal objevovat na drogové scéně na přelomu 70. - 80. let minulého století a jeho ilegální výroba přetrvává dodnes.

V roce 2009 byl pervitin téměř z 99 % vyráběn z prekurzoru pseudoefedrinu, který byl extrahován z volně prodejných léčiv (např. Modafen, Nurofen). Sporadicky byly zaznamenány případy výroby pervitinu z efedrinu. V kontextu se změnami provedenými v oblasti prodeje volně dostupných léků s obsahem pseudoefedrinu v ČR v květnu 2009, kdy samotný prodej byl omezen na počet 60 tablet na 1 obyvatele za měsíc (s tím souvisela i evidence kupujících z důvodu omezení opakovaného prodeje téže osobě), byl zaznamenán nárůst dovozu těchto farmaceutik do České republiky ze Spolkové republiky Německa a z Polska. Výrobci pervitinu nakupovali tato léčiva v zahraničí ve velkých objemech, pravděpodobně z důvodu efektivity výjezdní cesty do zahraničí. Poté, co Úřad pro ochranu osobních údajů napadl systém sběru dat (prováděných v rámci již zmíněné restrikce distribuce léčiv s obsahem pseudoefedrinu) došlo v říjnu 2009 k opětovnému uvolnění prodeje těchto léčiv v podstatě bez omezení. Výrobci pervitinu se opět zaměřili na domácí lékárny a svou poptávku po prekurzoru pro výrobu pervitinu uspokojovali na domácím trhu. V důsledku toho došlo opětovně k nárůstu počtu prodaných léčiv obsahujících pseudoefedrin. Tímto se potvrdila skutečnost, že většina léčiv obsahujících pseudoefedrin prodaných v ČR se zneužívá k výrobě pervitinu. Výrobci pervitinu však úplně neopustili zahraniční zdroje, kdy v některých pokračují v nákupech léčiv obsahujících pseudoefedrin[4] a to hned z několika důvodů: jednak jsou tyto léčiva v zahraničí často prodávány nejen v lékárnách, ale i v drogeriích či na benzinových čerpacích stanicích (Polsko), léčiva jsou levnější než ta prodávaná v ČR, vyplatí se jezdit pro velké množství najednou a hlavně obsah pseudoefedrinu v tabletách se pohybuje v množství nejen 30, ale i 60 a někdy až 120 mg! (V ČR je to povolených maximum 30 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě).

Pokračuje tendence růstu počtu malých výroben pervitinu s produkcí určenou jak k saturaci domácího trhu, tak určenou na vývoz. Kolem jedné „varny“ se zpravidla pohybuje malá skupinka lidí, kdy jednotlivci mají rozděleny úkoly. Někdo vyrábí pervitin, někdo jezdí pro léčiva, někdo distribuuje výsledný produkt. Zpravidla všichni jsou zároveň uživateli pervitinu. Pro pervitin si jezdí i zahraniční „drogoví turisté“ Zpravidla Němci a Rakušané, někdy i Slováci jezdí do ČR poptávat pervitin, kdy si jej zakoupí a pak buď aplikují již na území ČR či si jej odvezou zpět do zahraničí. Pervitin vyrobený v ČR se i vyváží, většinou do Německa, byl zaznamenán i případ, kdy byl pervitin vyvážen do Velké Británie. Z okolních zemí tvoří výjimku Polsko, kam se pervitin nevyváží, neboť v Polsku je rozšířen vlastní amfetamin. V zahraničí je poptáván pervitin ve formě krystalů, kdy je považován za kvalitnější než ten ve formě krystalického prášku.

Čistota pervitinu vyrobeného v tuzemsku se pohybuje vysoko kolem 70 – 80 %. Výrobou se zabývají výhradně Češi, byly však policií zachyceny návody na výrobu pervitinu i ve vietnamštině, z toho lze logicky usuzovat, že se výrobou pervitinu mohou zabývat i Vietnamci.

Distribucí na ulici se zabývají Češi, Ukrajinci vozí pervitin na Ukrajinu, Vietnamci prodávají pervitin také, nicméně často jako podružnou činnost k jiným nelegálním činnostem. Rómové se též zabývají distribucí pervitinu, zejména v řadách své komunity.

Pervitin se nevyskytuje pouze v ČR. V Evropě se metamfetamin objevuje jednak ve Velké Británii a v poslední době ve velké míře ve skandinávských zemích. Tam se dostává s největší pravděpodobností z Litvy, kde se také vyrábí.[5] Ve spojených státech se objevuje metamfetamin vyrobený převážně v Mexiku, kde výrobu a obchod s ním ovládají mezi sebou bojující drogové kartely. Poznatky z Interpolu ukazují také na velké množství efedrinu vyskytujícího se ve státech západního pobřeží Afriky. Tento efedrin pochází z největší pravděpodobností z Číny a je určen k výrobě metamfetaminu.

Marihuana

V roce 2009 pokračoval vzrůstající trend počtu případů policií odhalených in-doorových pěstíren rostliny cannabis sativa (konopí seté). Pěstitelé konopí využívají ke své činnosti různorodé objekty. Pronajímají si k tomuto účelu jednak rodinné domky a vily, skladovací prostory, zemědělské objekty a další (haly, stodoly, bývalé průmyslové objekty a výrobní haly, skleníky, ale i panelákové byty). Objekt určený k pěstování konopí k této činnosti se přizpůsobí stavebními úpravami, které mnohdy radikálně a nenávratně objekt znehodnotí. V místnostech, pro znásobení tepla sálaného z několikasetwattových zářivek oblepenými aluminiovou folií, se může nacházet až několik set kusů rostlin konopí. Každá rostlina je v samostatném květináči zavlažována systémem, kterým se kromě vody k rostlinám dostávají i živné roztoky. Rostlinám se záměrně rozsvěcuje a zhasíná světlo v určitých periodách tak, že rostliny konopí dozrají do stadia květenství (nejvhodnější stadium pro sklizeň, kvůli vysokému obsahu THC[6] v květech) za 3x kratší dobu, než v běžných venkovních podmínkách. Obsah THC v takto vypěstovaných rostlinách může dosahovat až 20%!

Rostliny konopí tak mohou vyrůstat během jednoho běžného vegetativního období až 3x! Náklady na vybudování in-door pěstírny (stavební práce, světelné zdroje, zavlažovací systémy, sazenice, hnojivo atd.) jsou pokryty ziskem z prodeje již první „sklizně“. Výnosy z dalších sklizní konopí a z něj vyrobené marihuany jdou již k pěstitelům. Zisky z prodeje takto vypěstovaného konopí (marihuany) jsou enormní. V tuzemsku se 1kg marihuany/sušiny prodává v ceně kolem 60.000,- Kč a v zahraničí je to až 4.000,-€/1kg!

V ČR se tímto způsobem pěstování konopí zabývají především občané Vietnamu (až z 80%) v zbytku pak Češi. Jedná se především o ty Vietnamce, kteří se donedávna zabývali jinou ilegální trestnou činností, zejména nelegální výroba cigaret, padělání kolkových známek atp. Hierarchie pěstitelů je specifická. Přímo v pěstírně se zdržují „podřadní“ pěstitelé, kdy většinou jde o Vietnamce zdržující se v ČR ilegálně, či Vietnamce stíhané a hledané (i v jiných evropských státech) pro jinou trestnou činnost. Často tyto jedinci neumějí česky. Tito „dělníci“ se zdržují v pěstírně po celou dobu vegetativního období rostlin a to i v několika cyklech za sebou. Rostliny zalévají, obhospodařují a hlavně hlídají samotnou pěstírnu. Nejen kvůli dozoru nad průběhem vegetačního života rostlin, ale i kvůli nebezpečí jejich krádeže či krádeže sklizně jinými skupinami pěstitelů a dealerů.

Tyto „dělníky“ navštěvují v místě jiní Vietnamci, kteří dovážejí do pěstírny sazenice rostlin, hnojivo a jídlo pro dělníky – hlídače. Zase jiní Vietnamci si do pěstírny přijíždějí pro sklizeň, kterou následně distribuují a úplně jiní Vietnamci celý tento proces financují a řídí. Není neobvyklé, že se tito lidé navzájem vůbec neznají, respektive „dělníci“ neznají organizátory celého pěstování určitě. Z pohledu policie je pak velmi složité při odhalení pěstírny tento spletenec rozkrýt a jednotlivé pachatele trestně stíhat, v lepším případě všechny jako organizovanou skupinu.

V místě pěstírny je vždy několik set kusů rostlin rozdělených do několika stádií vegetačního období tak, aby vždy některé z rostlin bylo možné sklidit a vyrobit marihuanu. Toto opatření zajišťuje stabilní přísun marihuany pro následný prodej v jakémkoliv ročním období. Marihuana vypěstovaná a vyrobená v in-door pěstírnách nacházejících se na území ČR se jednak prodává v tuzemsku (malá část) převážně se však vyváží do zahraničí, zejména do Německa, Holandska a Velké Británie. Dochází tak k paradoxu, kdy si kvalitní marihuanu koupěchtivý český občan jede pro ni do Holandska, kde si však koupí marihuanu pocházející z ČR. Dále existují i poznatky o Rusy organizovaném dovozu v ČR vypěstované marihuany do Ruska.

S pěstírnami konopí je však spojeno i několik dalších rizik: jak je výše uvedeno, pro pěstování rostlin je potřeba vysoká intenzita osvětlení (což je nákladné), takže se pachatelé velmi často nelegálně připojují k elektrické rozvodné síti. Roste tak riziko požáru nebo smrti elektrickým proudem i pro ostatní obyvatele. Vysoká vlhkost a teplota provázející pěstování konopí způsobují, že dům či byt se stávají neobyvatelnými. Pokud nedojde k nákladné rekonstrukci objektu, užitná hodnota a prodejní cena takto využívané nemovitosti rapidně klesá.

Heroin (opiáty)

V průběhu posledních několika let je zaznamenávána snižující se obliba heroinu mezi uživateli drog. Lze to přičíst jednak tomu, že mezi dlouhodobými uživateli heroinu je vysoká mortalita a na rozdíl od předchozí generace mladých lidí a potencionálních uživatelů drog včetně heroinu má ta současná generace odstrašující příklad v podobě dlouholetých uživatelů heroinu. Inklinují-li mladí lidé k vyzkoušení či užívání drog, heroinu se raději vyhnou.

Heroin je na území ČR dovážen v zásilkách o váze maximálně do 10 kg. ČR je jednak cílovou, tak především tranzitní zemí. Heroin přes naše území putuje po tzv. „Balkánské cestě“ do západní Evropy. V ČR organizují dovoz a distribuci heroinu především albánsky hovořící zločinecké skupiny, v nižších úrovních distribuce se jí zabývají i romské a vietnamské skupiny. Jako kurýři jsou využíváni zejména občané Rumunska, Bulharska, Maďarska, Slovenska a České republiky.

Heroin, nejčastěji původem z Turecka[7], putuje v čistotě až 90 % přes území Bulharska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, ČR do Německa, Holandska, Velké Británie atd. S tím jak si jej prodávají jednotlivé zločinecké skupiny, které jej zároveň ředí, snižuje se i jeho kvalita. Ve výsledku se čistota heroinu distribuovaného „na ulici“ pohybuje zpravidla v rozmezí 5-10%. Heroin je nejčastěji ředěn směsí paracetamolu a kofeinu. I s touto směsí se na nelegálním trhu mezi dealery obchoduje. Cena 1 kg této „ředící směsi“ se pohybuje okolo 15.000,- Kč. Další látky, kterými se heroin ředí, jsou např. anestetika (prokain nebo mesocain). V poslední době se objevuje „na ulici“ velmi naředěný a nekvalitní, či dokonce jeho falzum, které je za heroin při prodeji vydáváno. Tento nekvalitní heroin prodávají někteří samotní uživatelé heroinu, kteří si tímto způsobem zajišťují finanční prostředky pro nákup drogy k uspokojení vlastní potřeby.

Na území ČR byly zaznamenány případy, kdy zejména albánsky mluvící občané k nám dovezený slisovaný heroin ve vysoké koncentraci rozředili na dvou či troj násobek a slisovali jej zpět dohromady a dále vyvezli do zemí západní Evropy. K lisování zásilek heroinu k tomu využívají speciální a k tomuto účelu zhotovený lis.

Národní protidrogová centrála SKPV spustila ve spolupráci s Kriminalistickým Ústavem Praha v této věci projet zvaný „Reliéf“ jehož podstatou je celoevropská databáze kriminalisticko-mechanoskopických stop nalezených na zásilkách slisovaných drog.

Extáze (amfetaminy)

Amfetaminové drogy jakými je např. extáze (tablety mohou nejčastěji obsahovat látku MDMA-3,4methylendioxymetamfetamin nebo některý jiný z derivátů PEA - phenethylaminu) se na našem území zneužívají především v souvislosti s hudební produkcí. S užíváním těchto drog se můžeme setkat na open-air festivalech, v hudebních klubech, na koncertech a produkcích taneční hudby. Typickými uživateli těchto drog jsou mladí lidé převáženě ve věku kolem 20 let. Nejedná se o problematické uživatele, neaplikují si drogy intravenózně a nepáchají drogovou sekundární kriminalitu. Finanční prostředky na nákup drog získávají legálně (brigády, kapesné).

Extáze se na území ČR nevyrábí, respektive ani v roce 2009 nebyla policií zaznamenána informace, že by se tato droga měla v tuzemsku vyrábět. Extáze se na území ČR dováží a to především z Holandska, dále z Polska a i Slovenska (kam však extáze byla také dovezena z Polska nebo Holandska). Dovozem a distribucí extáze se zabývají většinou jednotlivci, kteří často využívají prostředky hromadné dopravy (vlak, autobus, letadlo) a dovážejí tablety extáze v počtech desítek i set kusů do ČR. Zde je rozprodávají dále, většinou právě na již zmíněných hudebních akcích.

Nejsou ojedinělé případy, kdy je v případě extáze prodáváno falzum. Dealeři za extázi vydávají slisované tablety, které neobsahují účinnou látku MDMA ani žádnou podobnou. Do substance smíchají většinou běžně dostupné látky a léčiva (paracetamol, diazepam, kofein, ibuprofen), slisují do tvaru tablet a prodají jako extázi. Někdy tyto „slepé“ tablety dovezou již ze zahraničí a (i nevědomě) prodávají jako extázi.

Co se však v minulém období rozmohlo, je prodej tablet extáze s účinnou látkou piperazin[8](někdy nazývané vzhledem ke svému barevnému vzhledu jako „duhovky“). Piperazin není na seznamu zakázaných látek v příloze zák. č. 167/1998 Sb. (O návykových látkách) a i když má podobné účinky na lidskou psychiku jako MDMA, není jeho distribuce trestná. Dá se konstatovat, že počet extází (mCPP) distribuovaných v ČR podstatně převyšuje počet „klasických“ extází (MDMA).

Halucinogeny (LSD, houby, rostliny)

Dovoz a distribuce LSD[9] na české drogové scéně je minimální, nicméně neznamená to, že by se tato droga v tuzemsku nevyskytovala. Již se však neobjevuje v takové míře, jako tomu bylo před několika lety.

Halucinogenní drogy jsou však na domácí scéně zastoupeny, a to zejména „houbičkami“, konkrétně se jedná houby: lysohlávka, kropenatec, vláknice, límcovka, čepičatka, a jiné. Omamné a psychotropní látky obsahují i jedovaté rostliny, např. durman, blín, rulík zlomocný. Zneužívá se i exotický kat neboli kata jedlá.

Policií však nebyl zaznamenán obchod s těmito houbami a rostlinami. Uživatelé (často pouze experimentující než pravidelní uživatelé) si tyto houby a rostliny sbírají v přírodě pouze pro vlastní spotřebu. Jeden případ byl však policií vyšetřován, kdy byla snaha distribuovat šalvěj divotvornou prostřednictvím internetu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že s omamnými a psychotropními látkami se na našem území čile obchoduje. Drogy se přes naše území prováží a hlavně, drogy se na našem území konzumují. Dle statistických údajů[10] je v ČR něco kolem 32.500 problematických uživatelů[11] drog. Z toho asi 21.200 je závislých na metamfetaminu, těch zbylých 11.300 na opiátech (heroin, Subutex^®). S tím souvisí další společenské problémy, počínaje sekundární drogovou kriminalitou, náklady na léčbu závislých, sociální podpora atd.

Užívání drog není věcí jen problematických uživatelů, řada lidí, zejména těch mladších, užívá drogy příležitostně. Takovými příležitostmi mohou být víkendové hudební produkce, „open air“ festivaly apod. V souvislosti s řízením motorového vozidla spoléhají mladí řidiči především na to, že policie v drtivé většině provádí orientační detekční zkoušku u řidiče na přítomnost alkoholu v těle a daleko méně často na přítomnost jiných omamných nebo psychotropních látek. A tak někdy této „nedůslednosti“ zneužívají a jezdí pod vlivem drog.

Dala by se vyjmenovat ještě celá řada skutečností a problémů ve společnosti, které s sebou přináší užívání nelegálních (avšak i těch legálních) omamných a psychotropních látek. Postoj státu, respektive odpovědných státních orgánu v protidrogové politice, by se dal charakterizovat víceméně jako neutrální, tzn. ani přehnaně represivní ani příliš liberální. Odvíjí se to hodně od historických tradic zneužívání návykových látek na našem území. K alkoholu máme velmi liberální přístup, ke konopí již daleko méně (vyjma mladé generace) a k „tvrdým“ drogám vůbec. Byly sice v minulosti zaznamenány tendence některých politických subjektů o změnu přístupu k některým drogám, ale zde je na místě racionální úvaha a domýšlení dopadů protidrogové politiky a její aplikace státními orgány na chod společnosti. Racionální úvaha by měla vycházet z vývoje drogové scény u nás, a pokud odborná periodika opírající se o provedené výzkumy uvádí například, že: „V celopopulační studii užívání psychotropních látek byla sledována míra rizikového užívání konopných látek. Do kategorie střední riziko bylo zařazeno 26 % a do kategorie vysoké riziko 12 % respondentů, kteří užili konopnou drogu v posledním roce. Nejvíce ohroženými skupinami jsou muži a osoby ve věku 25–34 let. Po extrapolaci na celou českou populaci lze počet intenzivních uživatelů konopných látek ve významném riziku odhadnout na cca 150 tis. osob, přičemž zhruba dvě třetiny z nich jsou ve věku 15–29 let.“[12], je na místě zamyslet se nad tím, jaký dopad to bude mít do budoucna na chod společnosti. (např. v případě již zmíněné dopravy). A včas tak upravit protidrogovou politiku státu, byť třeba i směrem k větší represi.

[1] Kokain i pervitin patří mezi stimulační drogy, mají velmi podobné účinky na lidskou psychiku, někteří uživatelé se přiklánějí k pervitinu pro jeho údajně intenzivnější a dlouhodobější účinek než je u kokainu, cena za gram pervitinu byla donedávna o polovinu levnější než u kokainu, zároveň pervitin (coby droga vyráběná v tuzemsku) byl daleko dostupnější než kokain. Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl pervitin více méně bezkonkurenční.

[2] Byly zaznamenány případy, kdy se kokain lisoval do polotovarů zdánlivě připomínající plastické hmoty či byl kokain rozpuštěn a vsáknut do textilií a na místě určení pak znovu z textilií extrahován atd.

[3] Čistým kokainem rozuměj báze hydrochloridu kokainu

[5] V Litvě se pervitin vyrábí pomocí lithia, na rozdíl od ČR, kde se vyrábí pomocí jodu a červeného fosforu (tzv. „Česká cesta“ – což je de facto modifikace výroby pervitinu Nagaiho cestou (Japonsko 1888)

[6] ∆ 9 tetrahydrocannanabinol – účinná látka v konopí

[7] Opium – zdrojová surovina pro výrobu heroinu pochází výhradně z Afghánistánu

[8] Piperazin – chemicky 1-3-chlorophenyl piperazin (mCPP)

[9] LSD - chemicky diethylamid kyseliny lysergové

[10] Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4

[11] Dle EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti) se za problematického uživatele drog považuje ten, kdo užívá drogy dlouhodobě nebo intravenózně

[12] Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2008, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Praha 2009, ISBN 978-80-87041-99-4