Mgr. et Bc. DALECKÝ Jan

CHARAKTERISTIKA A ETIOLOGIE KORUPCE

CHARAKTERISTIKA

KORUPCE (z lat.corrumpere = zmařit, zkazit, uplácet, podplácet) je pojem, který není jednotně definován, ale v širším (anglosaském) pojetí je nejrozšířenější definice, jejímž autorem je Joseph NYE: „Chování, které se odchyluje od formálních povinností veřejné role pro soukromé (osobní, rodinné nebo skupinově orientované) zájmy, pro finanční nebo statusový zisk, a dále o jakékoliv chování, které porušuje pravidla za účelem zvýšení soukromého vlivu“.

KORUPCE zahrnuje úplatkářství, což je odměna za jiný výklad nebo pozměnění rozhodnutí úřední osobou, nepotismus (zvýhodnění na základě příbuzenských či přátelských vztahů místo na základě zásluh). A zpronevěru jako protiprávní získání veřejných prostředků k privátním účelům. Někdy bývají v definici korupce nahrazeny „formální povinností“společnosti normami a mezi nutné znaky je zařazeno poškozování veřejnosti.

V užším (evropském) pojetí se za korupci považuje takové jednání, při kterém dochází k nějaké směně mezi úředníkem a tím, kdo mu nabízí nějakou výhodu, která nemusí být nutně finančního rázu. V tomto pojetí patří ke korupčnímu jednání aktivní i pasivní uplácení a nepotismus.

KORUPCI lze rozdělit na TRŽNÍ, při níž dochází k ilegálnímu prodeji moci a PAROCIÁLNÍ, kde převládají tradiční vazby (příbuzenství, klientelismus, známosti apod.

KORUPCE je vysvětlována nejrůznějšími příčinami. V zásadě lze v literatuře vystopovat 5 kategorií příčin:

l. sociální změnu, zvláště přechod od tradiční společnosti k moderní,

2. deficity ve vývoji společnosti, přinášející rozdíl v příjmech, politickou moc jako podmínku

pro získání bohatství, změnu morálních norem, slabost státu a absenci smyslu pro národní

společnost,

3. monopolní postavení státu, které vede k vytvoření státních tříd,

4. ekonomické faktory, spočívající ve vytvoření diskrepance mezi nabídkou a poptávkou,

5. sociálně – psychologické příčiny, které vycházejí z individuálních nebo skupinových

determinant.

Zatímco v politice vyspělých zemí patří korupce k patologickým jednáním, v zemích třetího světa i v bývalých socialistických zemích je jedním z nejrozšířenějších jevů. Často bývá nejen příčinou skandálů, ale i větších společenských otřesů a státních převratů.

KORUPCE může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik. Zároveň ovšem ohrožuje bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní bezpečnosti, tak i bezpečnosti vnější.

Protikorupční politiku vyvíjejí i další mezinárodní organizace, zejména RADA EVROPY, která je s Evropskou unií úzce svázána. Rada Evropy vytvořila soustavu obecných

protikorupčních tzv.“řídících principů“, aktivní a funkční rámec pro sledování jejich dodržování – Skupinu států proti korupci ,, GRECO“ a dvě protikorupční konvence – Trestně právní úmluvu o korupci a Občanskoprávní úmluvu o korupci. Česká republika je členem GRECA od 8. února 2OO2.

K O R U P C E má ve skutečnosti několik definic:

9. KONGRES OSN V KAHIŘE v roce 1995 jí definoval jako:

úplatkářství nebo jiné jednání ve vztahu k osobám, jimž byla svěřena odpovědnost ve veřejném nebo soukromém sektoru, které porušuje jejich povinnosti vyplývající z jejich postavení veřejného činitele, soukromého zaměstnance, nezávislého podnikatele a směřuje k získání neoprávněných výhod jakéhokoli druhu pro ně samé nebo pro jiné:

POLICEJNÍ DEFINICE KORUPCE je uváděna v odborné literatuře v širším smyslu jako nesprávné či nezákonné jednání policisty /převážně angloamerické prameny/ a korupce v užším smyslu slova jako ekonomické korupce /evropské kontinentální prameny/. Jde o zneužití autority za účelem získání nelegitimního prospěchu.

CHARAKTERISTICKÉ RYSY KORUPCE:

cílevědomé porušování pravidel chování

(zneužití postavení, funkce, moc uvnitř státu i v mezinárodním měřítku)

porušování principu rovného a nestranného rozhodování

(účastníci získávají nespravedlivou výhodu či zisk na úkor ostatních nebo celé společnosti)

K O R U P C E z různých pohledů:

Na korupci můžeme nahlížet z hlediska:

HISTORICKÉHO

SOCIÁLNĚ ETICKÉHO

EKONOMICKÉHO

POLITICKÉHO

TRESTNĚPRÁVNÍHO

HISTORICKÉ hledisko - slovo korupce se označovalo jako „kažení veřejného života“ a slovo CORRUPTIO – původně znamenalo zkázu, kažení, porušení, ale také stav zkaženosti, zvrácenosti – mravní úpadek, rozklad.

SOCIÁLNĚ ETICKÉ hledisko - sociální deviace, jde o řadu dílčích odchylek od společenských norem ve sféře vědomí a jednání jednotlivce.

EKONOMICKÉ hledisko - spatřuje korupci jako materiální či imateriální směnu, službu, protislužbu, výhodu pro účastníky, která probíhá tajně, je nezákonná, nebo porušuje obecně platné normy.

POLITICKÉ hledisko - korupce je chápána jako negativní jev a jako takový byla a je vždy odsuzována. Ten kdo udává politický směr má největší možnosti korupce, ale i korupovat ostatní.

TRESTNĚPRÁVNÍ hledisko - jde o samostatný trestný čin uvedený v zákoně. /každý stát má uvedené skutkové podstaty obsažené ve svém trestněprávním zákoníku/.

ČLENĚNÍ KORUPCE podle sektoru:

a) ve veřejném sektoru: 1) neoprávněného urychlení či úmyslného pozdržení vyřizované

agendy.

2) nečinnosti tam, kde je třeba konat

3) ovlivnění věcné správnosti

4) poskytování plnění nad rámec svých kompetencí

b)v soukromém sektoru: 1) v oblastech, v nichž stát uplatňuje zákonnými prostředky

zvláštní výkon státního dozoru.

2) v oblastech, kde dochází k nakládání se státním majetkem

soukromoprávní cestou.

Podle rozsahu dělíme KORUPCI:

A) KORUPCE MALÁ - drobná, každodenní, protekcionářství a úplatkářství.

(v oblasti rozhodování a výkonné moci na všech úrovních

obce, města, okresy, kraje, republika)

oblast obchodu a služeb

zdravotnictví

B) KORUPCE VELKÁ - prorůstá do politických a mocenských struktur

oblast ekonomická

místa soustředěného zahraničního kapitálu

státní zakázky, dotace, subvence

privatizace, restrukturalizace velkých průmyslových spol.

KORUPCE podle formy:

KLASICKÁ

ÚPLATKÁŘSTVÍ

EKONOMICKÁ

POLITICKÁ

ETIOLOGIE A KONTROLA KORUPCE:

-kriminogenní faktory. Korupční jednání je ovlivňováno celou řadou faktorů:

Sedmdesátá a devadesátá léta:

a) disproporce v plánovitém národním hospodářství

b) negativní posun veřejného mínění

c) snahu jednotlivců využít situace a nabízejících se příležitostí

Devadesátá léta až dosud:

Negativní jevy v oblasti celospolečenské:

a) pokles morálky v již korupcí silně zasaženou společností

b) změna žebříčku hodnot

c) celkové snížení právního vědomí

d) negativní jevy v oblasti polické a státního aparátu

e) přetrvávající byrokracie ve státní správě

f) nedostatečně kvalifikovaný personál

g) nízké finanční ohodnocení

h) nedostatečný a nepropracovaný právní rámec pro převod státního majetku do soukromých

rukou

i) podceňování problému korupce politickými a státními orgány

j) snížená kontrolní činností

k) nedostatečné právní úpravy a neprůhlednosti financování politických stran, chybějící pravidla pro lobbing, absence zákona o státní službě.

FORMY TYPOLOGIE POLICEJNÍ KORUPCE:

-JEDNODUCHÁ - jde o korupční jednání, které se v jednotlivých případech na prvý pohled

nemusí jevit jako společensky příliš nebezpečné.

- nevydávání pokutových bloků

prominutí přestupku za menší úplatu

přijímání drobných darů jako projevu vděčnosti

přijetí nabídky nakupovat zboží se zvláštní slevou

krádeže věcí ze skladu zabaveného zboží

využívání služebního auta k soukromým účelům

SPÍŠE SOFISTIKOVANÁ

- vydírání pachatelů

- asistence při převodu cizinců přes státní hranici

- vydávání povolení k pobytu či zbrojních průkazů neoprávněným osobám

- změna záznamů v protokolu o dopravní nehodě

- spolupráce na organizovaném obchodu s kradenými automobily

- fingování dopravních nehod

SOFISTIKOVANÁ- česky mocná, jde o korupční jednání policistů vyznačující se vysokou

společenskou nebezpečností a provádění nebo zastírání je poměrně

složité a vyžaduje od pachatele specializované znalosti a možnosti.

Existuje přímé napojení policistů na mocenské skupiny a organizovaný

zločin, kterým poskytují své služby.

poskytování informací z policejních databází, které slouží vymahačům dluhů nebo konkurenci v podnikání.

vybírání výpalného

zastavení trestního řízení

vedení vyšetřování „do ztracena“

varování před tím, že policie prošetřuje jejich činnost

poskytování informací o tom, jak spáchat trestný čin tak, aby byl nepostižitelný

VÝVOJOVÁ STADIA KORUPCE

stadium náhodné korupce

stadium spontánně regulované korupce

stadium organizované korupce

stadium systémové korupce

PŘÍČINY KORUPCE U POLICIE

A) personální

teorie lidské slabost neboli teorie shnilých jablek

teorie o nadměrné horlivosti

teorie o „vhodnosti flitrování“

B) institucionální - týkající se specifického stylu organizace a řízení policie

- teorie administrativní hygieny

teorie policejní struktury

C) sociální - týkající se sociálních a politických podmínek policejní práce/

teorie sociální dezorganizace ( slabá místa nebo poruchy oficiálního normativního systému nebo normativní chaos).

teorie politického prostředí

teorie korupčního společenského klimatu

RIZIKOVÉ FAKTORY CHARAKTERIZUJÍCÍ STAV KORUPČNÍ SITUACE V POLICII

aktuální rozsah korupce v policii

četnost a charakter korupčních příležitostí

poruchy normativního systému

nefunkční kontrolní mechanismy

nedostatečná řídící, kontrolní a morální role velitelů

negativní policejní kultura

špatný systém personální práce

nízká míra morální odpovědnosti politických a mocenských elit

korupční společenské klima

nerozvinuté vztahy policie s občanským sektorem

Pro analýzu konkrétních rizik korupčního jednání na pracovišti mohou být důležité následující otázky:

Vyskytují se, nebo vyskytovaly se na pracovišti již případy korupce?

Jsou pracovní postupy na tomto služebním místě konkrétně upraveny?

Probíhá služební akt veřejně či v ústraní?

Jsou zpracované věci a učiněné rozhodnutí na tomto služebním místě konečné?

Je služební a odborný dohled na tomto pracovišti dostatečný?

Je na tomto pracovišti bariérou proti korupci pouze osobní mravní sebeuvědomění?

Jaké zde existují kontrolní, vnitřní, služební instance?

Počítá se při rozhodování se zásadou „vícero očí“?

Je zajištěna transparentnost rozhodování například kontrolními postupy o informační techniku, jednoznačnou úpravu kompetencí přesnou a úplnou dokumentaci, protokoly, záznamy, zprávy, řádné vedení spisů ?

Policejní korupce je historický jev, jehož obsah a hodnocení se proměňuje. Jde o dlouhodobý proces celé společnosti – běh na dlouhou trať. Zásadní úlohu sehrává nevládní organizace TRANSPARENCY INTERNATIONAL ČR.

LITERATURA:

HERZOGOVÁ, Z. Policejní korupce, Praha: PA ČR, 2004. 26 s.

BRABCOVÁ, I., ZOUBKOVÁ, I. Kriminologické aspekty korupce, Praha: PA ČR, 2004.18 s.

Zpráva o korupci v České republice – MV ČR – odbor bezpečnostní politiky 2002, Praha:

2003, 119 s.

Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě – vláda ČR – 2001

Kniha protikorupčních strategií – Transparency International, Praha: 2000. 117 s.

Usnesení vlády ČR ze dne 25. října 2006 č. 1199

Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě – příloha k Usnesení vlády ČR č.270/2001

Dlouholeté zkušenosti z pracovní činnosti na úseku finanční kriminality u PČR