JUDr. David Zámek
JUDr. et. Ing. Marek Blažejovský
Předkládaná stať je dílčím výstupem z výzkumného úkolu Fakulty bezpečnostně právní, Policejní akademie ČR v Praze, řešeného pod názvem „Teoretické otázky bezpečnostního výzkumu k systému ochrany vnitřní bezpečnosti státu“ a sice jeho dílčího projektu „Hromadné akce“. Tato stať již byla publikována v jiném periodiku, ale dle našeho názoru by bylo na škodu aby s ní nebyla seznámena širší laická i odborná veřejnost.
Jsou-li hromadné akce[1] spojeny s určitým zážitkem ať už kulturním či sportovním, je v současnosti zvykem, tradicí či samozřejmostí umocnit tento zážitek pozřením určitých látek a to zpravidla návykových. Nebudeme brát v potaz látky nenávykové, kdy se na hromadných akcích podává např. pitná voda, což je ve svém důsledku de facto pozitivní věc, neboť jde o preventivní opatření předcházející zdravotním kolapsům jednotlivců, ke kterým zpravidla na hromadných akcích dochází. Je to dáno faktem že na místě, kde se nachází více jednotlivců na menším a mnohdy uzavřeném prostoru je dáno větší riziko, ať už přehřátí organizmu (tento jev bude popsán i u některých návykových látek), tak hrozí i dehydratace organismu.
Jak již bylo uvedeno, předmětem našeho rozboru věci budou nelegální návykové látky uvedeny v zákoně č. 167/1998 Sb.[2]
Víme, že do prostředí hromadných akcí patří také návykové látky legální[3], ale jejich výčet a popis by vzhledem k jejich rozsahu posouval tento článek do jiné roviny.
Nelegální návykové látky
V poslední době se rozmáhá na hromadných akcích zneužívání zejména nelegálních návykových látek. Tyto látky jsou taxativně vymezeny v příloze zákona o návykových látkách[4]. Jistě se na hromadných akcích objevuje celá škála omamných a psychotropních látek, ale pro účely této studie zmíníme ty, které se vyskytují nejčastěji a s jejichž konzumenty se policisté při dohlížení nad průběhem hromadných akcí budou setkávat nejčastěji.
Druh nejčastěji zneužívané omamné a psychotropní látky se odlišuje ve vztahu k charakteru konkrétní hromadné akce. V poslední době se přetřásá nejen v médiích, ale i napříč celou společností termín „Czech tech“[5] , což je forma hromadné akce, při které se sdružují převážně mladí lidé (v průměru od 16 do 30-ti let) a to za účelem poslechu a tance při hudbě zvané „techno“. Charakter těchto „dance festivalů“ je spíše nezávazný, zdánlivě neorganizovaný a celá hromadná akce má tendenci být tzv. ilegální. Pod tímto heslem si lze představit snahu uspořádat takovou akci bez jakéhokoliv obligatorního ohlášení věcně a místně příslušným úřadům, na pozemcích, jehož vlastník či vlastníci jsou zdánlivě nevědomí a bez jakéhokoliv organizování akce, včetně pozvání a skladby interpretů. Že známka ilegality a neorganizovanosti takovéto hromadné akce je nepravdivá je nabíledni. Tyto akce jsou naopak dobře organizované, vlastníci pozemků moc dobře vědí, co se na jejich půdě bude odehrávat a dostanou za to také zaplaceno, interpreti dopředu vědí o místu akce a původu na místě přítomné aparatury a zdroji energie, stejně tak potencionální účastníci vědí, kde a kdy se akce bude odehrávat. Zda jsou či nejsou spojeny se samotným konáním akce typu Czechtech nějaké přestupky proti různým předpisům není předmětem tohoto rozboru.
Bylo by naivní si myslet, že účastníci navštěvují takovéto akce pouze s cílem si zatančit či poslechnou hudbu. Prvořadým cílem (a za tímto svým názorem pevně stojíme) je konzumace omamných a psychotropních látek, popř. alkoholu. Některé z omamných a psychotropních látek mají tu vlastnost, že ovlivňují smyslové vnímání, citové prožívání a chování jedinců nejen při poslechu hudby tak, že jim je takovýto zážitek či vjem několikanásobně umocněn.
Extáze
Jedná se o drogu, která je vyráběna syntetickou cestou a to nikoliv na území České republiky. Z toho vyplývá, že se do republiky dováží a to především z Nizozemska, Polska či Slovenska. Jak jsme již uvedli, jedná se o chemickou drogu jejíž účinnou látkou může být např. MDMA – methylendioxymetamfetamin[6]. Extáze se vyskytuje ve formě tablet a užívá se perorálně. Její cena na nelegálním trhu se pro koncového uživatele pohybuje v rozmezí 80 až 120 Kč za tabletu. Na akcích typu Czechtech a jí podobných (tzn. při reprodukci podobné hudby jakou je techno) je právě tato droga zneužívána nejčastěji. Jinak se extázi říká též „taneční droga“ či „droga lásky“. Mezi hlavní příznaky intoxikace patří zrychlený puls, rozšířené zornice, kmitání očí, komunikativnost, snížení agresivity, uvolněnost, srdečnost, pocit energie, empatie, zvýrazňují se emoce a smyslové vnímání, zvýšená vnímavost barevného spektra a při tanci způsobuje stav podobný transu.
S užíváním této drogy jsou však spojeny i negativní následky a to např. psychická závislost, poruchy sebeovládání, úzkost, zmatenost, deprese, nespavost, nebezpečí dehydratace organizmu a poškození mozku. Posledně dva jmenované dopady souvisí i s ohrožením nejen zdraví jedince, ale i jeho života. Dehydrataci se dá předejít vhodným způsobem a to tak, že organizátoři (kteří oficiálně neexistují) zabezpečí přísun nealkoholických nápojů (minimálně pitnou vodu) účastníkům akce a místa[7] (tzv. chill out), pro relaxaci. Poškození mozku souvisí s dlouhodobým užíváním této drogy. Další nebezpečí u této drogy také tkví v tom, že při její aplikaci subjektivně nevnímají uživatelé pocit nebezpečí čí nepříjemného zásahu do organismu, jako je tomu při injekční aplikaci u jiných drog. Tak se stává, že tuto drogu nemají strach užívat čím dál tím mladší osoby, včetně mladistvých a nezletilých. Zajímavostí by jistě bylo, kolik účastníků tzv. technoparty je pod vlivem této drogy. Osobně se domnívám, že drtivá většina.
Na výše uvedených hromadných akcí se tak pohybují dealeři uvedené drogy extáze a nejen její, ale i jiných drog. V případě tanečních akcí se může jednat o další syntetickou drogu a to metamfetamin.
Pervitin
Pervitin je triviální název pro metamfetamin, chemickou látku, která se získává z výrobou z efedrinu či pseudoefedrinu. Jedná se o typickou „českou specialitu“, kdy tato droga je vyráběna v domácím prostředí a tudíž se nedováží, naopak je z území České republiky vyvážena do zahraničí, především do Spolkové republiky Německo, kde je velmi oblíbenou alternativou ostatních stimulačních drog a to pod názvem „Crystal“.
K výrobě této drogy vzhledem k nedostupnosti efedrinu používají čeští „vařiči“[8] jako zdrojovou surovinu pseudoefedrin. Tento pseudoefedrin extrahují z volně dostupných léků jakými jsou Modafen, Paralen Plus, Nurofen Stop Grip (tyto léky obsahují povolenou hranici do 30 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě).
Jak již bylo uvedeno, metamfetamin je stimulační droga, po jejíž aplikaci u uživatele nastává euforie, pocit spokojenosti, zvýšené sebevědomí, bez pocitu strachu, příliv psychické a fyzické energie, celkové povzbuzení, zvýšená komunikativnost, zvýšený krevní tlak a snížení chuti k jídlu.
Po dlouhodobém užívání nastupuje změna vnímání, strach, paranoia (strach z pronásledování), zmatenost, podrážděnost, vizuální, sluchové, čichové halucinace, nebezpečí infekce (hepatitida B,C + HIV), poruchy paměti, výrazná psychická závislost, abstinenční syndrom – vyčerpanost, hlad, deprese.
Marihuana
Další látkou vyskytující se na seznamu zakázaných omamných a psychotropních látek je konopí s obsahem THC[9] nad 0.3 %[10]. Pokud se budu s nadsázkou snažit specifikovat hromadné kulturní akce podle druhu hudby, která na nich zní, tak marihuana se vyskytuje převážně na koncertech rockové, nebo „hip-hopové“ hudby, zatímco na produkci hudby typu „techno“ či „hause“ se vyskytuje především extáze a metamfetamin (pervitin). Je to dáno jednak charakterem hudby samotné, chcete-li rytmičností, kdy uvedené drogy umocňují vjem té které konkrétní hudby. Taktéž má na věc vliv životní styl a kultura konkrétních účastníků akcí, kdy příznivec techno hudby se na první pohled odlišuje od příznivce hardrockové hudby nejen svým vzhledem, ale i stylem komunikace, typickým chováním a hlavně (o to tu běží) druhem drogy, kterou na „své“ akci konzumuje.
Zpět ale k marihuaně. Tato droga se vyskytuje na celém území České republiky a v podstatě v současnosti se nejedná o drogu typickou jen pro městskou komunitu, ale lze se s ní zcela běžně setkat i na českém venkově. Marihuana na rozdíl od Extáze není drogou, která se pouze dováží, ale je také pěstována v „domácím“ prostředí v České republice a to buď hydroponiím způsobem, či na zahrádkách, polích a mezích jednotlivými drobnými pěstiteli. Tito si pak produkty „svých pěstitelských úspěchů“ navzájem vyměňují či prodávají svému blízkému okolí.
To že marihuana je v České republice velmi rozšířenou drogou je dáno také tím, že tato droga je celospolečensky (někdy možná nechtěně) popularizována, kdy de facto ve všech médiích je charakterizovány jako „měkká droga“, což ve svém důsledku je velmi negativní jev. Ono laické rozdělování drog na měkké a tvrdé má za následek, že děti a mládež, kteří jsou k užívání drog nejnáchylnější, si s pojmem „měkká droga“ přestanou spojovat nebezpečí a neuvědomují si tak všechna rizika, ať už zdravotní či sociální, a užívají tak drogu bezstarostně. Omamné a psychotropní látky se mohou dělit, ale takové dělení musí být systematické a musí se opírat o pravdivá fakta pokud možno vědecky podložená. Jinak tak bude chápána nebezpečnost drog z hlediska jejich vlivu na zdravotní stav, kdy za nejnebezpečnější v takto složeném žebříčku lze pokládat těkavá rozpouštědla (dokonce nebezpečnější než Heroin) a jinak bude chápána nebezpečnost drog ze sociálně-patologického hlediska, kdy za drogu nejnebezpečnější pro sociální vztahy a komunikaci uživatelů, jejich pobyt ve společnosti, v rodině, škole, zde bude zjevně nejnebezpečnější Heroin s Pervitinem. Jinak bude vypadat žebříček nebezpečnosti drog sestavený podle rizika dostupnosti, kdy vedle legálního alkoholu[11] a tabáku, je za nejdostupnější a tím pádem nejnebezpečnější nelegální drogu považována marihuana. Z uvedeného je tedy zřejmé, že striktní rozdělování drog na měkké a tvrdé je lichý názor pseudo-odborné veřejnosti a některých novinářů!
Nelegální návykové látky a
legislativa
Zpět k hromadným akcím. Je tedy zřejmé, že na shora uvedených akcích se nelegální omamné a psychotropní látky vyskytují. Mohli bychom se naivně domnívat, že tyto látky si všichni účastníci akce přivezou s sebou. Realita je však taková, že na těchto akcích a zvláště na akcích typu Czechtech dochází k masivní distribuci drog, zejména extáze. Dochází zde tedy k naplňování znaků skutkové podstaty trestného činu Nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení § 187 zákona č. 140/1961 Sb. (dále jen trestní zákon), kdy protiprávní jednání, kterého se dopouštějí dealeři drog na hromadných akcích spočívá především v nabízení a prodeji omamných a psychotropních látek a to i osobám mladších 18 ti let nebo ve větším rozsahu, čím naplňují znaky kvalifikované skutkové podstaty uvedeného trestného činu podmiňující použití vyšší trestní sazbu.
Dalším trestným činem ve velké míře páchaný na těchto hromadných akcích je tzv. Přechovávání omamných a psychotropních látek v množství větším než malém dle ustanovení § 187a trestního zákona. Co je považováno za množství větší než malé a jak postupovat v případě zjištění a zajištění omamné a psychotropní látky je pro policisty stanoveno interními právními předpisy[12]. Jednotlivý uživatelé mají u sebe určité množství drogy a pokud toto množství podle uvedených předpisů nesplňuje podmínku „množství větší než malé“, tak se vždy jedná minimálně o přestupek![13] I v případě, že jednotlivý uživatelé mají u sebe drogu v množství větším než malém, nemusí se jednat o uvedený trestný čin, neboť se může jednat o tzv. spotřební držbu.[14]
V neposlední řadě dochází na hromadných akcích k páchání trestného činu „Šíření toxikomanie“ dle ustanovení § 188a trestního zákona, kdy jednání pachatelů spočívá ve svádění jiného k zneužívání jiné návykové látky než alkoholu, nebo jeho podporou či podněcování a šíření v této věci. Často tento trestný čin páchají samy interpreti, kteří z podia vykřikují do davu, že by si „nejradši teď hned aplikovali drogu“ (záměrně používám velmi jemnou interpretaci jejich verbálních projevů) či „se veřejně shánějí“ po omamné či psychotropní látce a vyzývají účastníky k jejímu poskytnutí.
Je na přítomných policistech aby takticky (z hlediska potírání drogové kriminality) zvládali situaci na hromadných akcích, včas rozpoznali, kdy dochází k protiprávnímu jednání, odhalili pachatele protiprávního jednání a zadrželi jej. Dále správně právně kvalifikovali takové protiprávní jednání a podle toho dále postupovali.
Návykové látky a doprava
z hromadných akcí
Zde je na místě připomenout jednu zásadní a často opomíjenou věc. Policie sice správně předpokládá, že na hromadných akcích se ve velké míře konzumují návykové látky a je tu dáno nebezpečí, že někteří z účastníků akce budou odjíždět svými vozidly a to pod vlivem návykové látky. Nicméně v drtivé většině se veškerá opatření soustředí pouze na alkohol, kdy na odjezdových komunikacích stojí dopravní hlídky policistů, kteří provádějí orientační dechovou kontrolu přítomnosti alkoholu v krvi. Na jiné návykové látky (omamné a psychotropní) jakoby se pozapomínalo. Přitom existuje celá řada způsobů, jak přítomnost omamných a psychotropních látek v lidském organismu detekovat. Jednání, kdy jedinec pod vlivem nelegální návykové látky provádí činnost, při které může dojít k ohrožení či porušení zájmů chráněných trestním zákonem (život, zdraví, majetek), je stejně nebezpečné, jako když tuto činnost jedinec vykonává pod vlivem legální látky (alkoholu). Z toho by měl vyplývat i přístup policie k tomuto jednání a nebát se tvrdě proti tomu zakročovat, nehledě na mnohdy zcela odlišnou „politickou objednávku“.
ZÁMEK, D. Policie a hromadná narušení veřejného
pořádku v systému vysokoškolské přípravy policistů, In. Úloha policejně bezpečnostních disciplín
v systému vysokoškolské přípravy policistů, Praha: Police History,
2006 s.74-76. ISBN 80-86477-34-7
ZÁMEK, D. K aspektům hromadného narušování veřejného pořádku
v současnosti In. Služba pořádkové a dopravní policie na Prahu
21. století, Praha: Police History 2005 s. 88-93. ISBN 80-86477-30-4
BOLEHOVSKÝ, J. Kriminalistika, 2002, roč. 35 č. 4. s. 241-254.
[1] Rozuměj akce, při
kterých nejčastěji dochází k hromadnému narušení veřejného pořádku
[2] Zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách
[3] Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky,
alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
[4] Zákon č. 167/1998
Sb. o návykových látkách
[5] viz. Zámek, D. K aspektům hromadného narušování veřejného
pořádku v současnosti Sborník
z mezinárodní konference: Služba pořádkové a dopravní policie na Prahu 21.
století s. 88-93.
[6] BOLEHOVSKÝ, J. Kriminalistika, 2002, roč. 35 č. 4. s.
241-254.
[7] Chill out – (angl.
volně přeloženo – zchladit se) místo, nebo místnost, kde si může uživatel
extáze např. lehnout, zpravidla klimatizované místo, kde může přehřátý
organizmus vychladnout a jedinec si zde může doplnit tekutiny
[8] Vařič – slangový
výraz pro jedince vyrábějícího chemickou cestou metamfetamin z efedrinu či
pseudoefedrinu
[9] THC –
tetrahydrocannabinol – účinná psychotropní látka
[10] Hraniční hodnota
obsahu THC v konopí, které je pak zakázáno pěstovat (zák.č.167/1998 Sb.)
[11] To však není
přesné, neboť podle platné legislativy (zák.č. 379/2005 Sb.) je jeho distribuce
mládeži do 18 ti let zakázána
[12] Závazný pokyn
policejního prezidenta č. 86/2006 upravující činnost Policie ČR
v souvislosti s drogovou kriminalitou Závazný pokyn policejního
prezidenta č. 130/2001 upravující postup Policie ČR při plnění úkolů
v trest. řízení
[13] Ustanovení § 30
odst. 1 písm. f) , e) nebo j) zákona č. 200/1990 Sb. (o přestupcích)
[14] Spotřební držba – termín stanovený
v pokynu Nejvyššího státního zástupce obecné povahy č. 6/2000, kde je
stanoveno, že pro naplnění formálního znaku přechovávání ve smyslu § 187a
trest. zákona sice postačuje pouze mít nelegální látku bez povolení u sebe
v množství větším než malém, ale také je třeba zohlednit míru závislosti
konkrétního uživatele, aby množství látky, kterou má u sebe, převyšovalo jeho
běžnou dávku. Protože i v tom případě, kdy dávka, kterou uživatel
potřebuje pro uspokojení své závislosti, je v množství větším než malém,
nemusí jít o trestný čin.